Svatební zvyklosti – co znamenají?

Zvací koláčky
Kdysi se pozvání na veselku neodbývalo jen papírovou pozvánkou jako dnes. Kdysi se totiž několik týdnů před svatbou pekly takzvané „zvací koláčky“, které se rozdávaly společně s pozváním na svatební hostinu kamarádům, příbuzným, sousedům. A že nešlo o koláčky ledajaké! Tyto musely mít tři nejméně tři náplně a byly vizitkou kuchařského umění budoucí nevěsty.

Přítomnost družiček
Každou nevěstu by měly do kostela doprovázet družičky… Proč? Dřív se věřilo, že zlí duchové, kteří by měli zálusk nevěstě nějak uškodit, si ji tak mohou splést s některou z družiček… Aby se tato kulišárna podařila, tak družičky by měly mít podobné šaty jako budoucí novomanželka.

Hluk před svatbou
Když novomanželé odjíždějí na radnici, vždycky u toho musí být randál. Dříve se švihalo bičem, dnes – v době modernějších technologií – se troubí na klaksony aut. Důvod? Nejen aby každý věděl, že se „blíží svatba“, ale aby se tak zahnaly zlé síly, které by mohly ublížit novomanželům.

Házení rýže
Po obřadu se novomanželé často nevyhnou „rýžové sprše“, která někdy bývá dokonce nahrazovaná konfetami, oříšky či rozinkami. Důvod je prostý: Tato „sprcha“ má mít za následek, aby osud dopřál manželům hojnost potomků… A samozřejmě i blahobyt.

Rozbíjení talířů
Tak tento zvyk je nepříjemný pro všechny, kteří neradi uklízí. Povětšinou se odbývá při vstupu do hospody nebo restaurace, kde se koná svatební hostina. Scénář je jednoduchý – hospodská nebo hospodský rozbijí talíř a nechají nově oddanou dvojici, aby jej uklidili. Je to proto, že střepy nosí štěstí a jejich společným zametáním manželé ukážou, jak spolu budou spolupracovat. Pokud se tohoto úkolu zhostí dobře, jejich manželství bude harmonické.

Společné pojídání polévky
Jíst z jednoho talíře? Proč ne. Ještě starší zvyk je ale „jíst z jednoho společného krajíce“, kde bylo nutné, aby nevěsta i ženich uždibovali rovnoměrně a sebe ani toho druhého nešidili. Tento stravovací rituál měl poukázat na to, jak spolu manželé dokážou vycházet.

Dražba podvazku
Tento žertík se čas od času objevuje i na dnešních svatbách: Mezi svatebčany se vyberou dva licitátoři, kteří se snaží vydražit nevěstin podvazek. Aby svatebčané nekupovali „zajíce v pytli“ může jim ho novomanželka ukázat. Ten, kdo tento skvost vyhraje, má právo jí ho z nohy sundat! Vydražené peníze jsou samozřejmě odevzdány nevěstě.

Únos nevěsty
Znáte to, před půlnocí nevěsta kamsi zmizí a ženich se musí zhostit role detektiva a po své milé pátrat. Jenže najít nevěstu je někdy dost náročné – když se to nepodaří, nezbývá milému ženáčovi, než únoscům zaplatit tučné výkupné. Z hlediska tradic má tato „lumpárna“ také svoje opodstatnění. Symbolizuje dívčino odloučení od rodičů a přechod do nové rodiny.

Přenášení nevěsty přes práh
Je to naprostá klasika – šťastný ženich svou vyvolenou vezme do náruče a přenese ji přes práh jejich společného nového domova. Tento rituál je velmi starý – naši předkové totiž věřili, že tímto gestem muž přelstí zlé duchy v domě, kteří číhají pod prahem. Ale „zvedačka“ nevěsty přes práh má také symbolický význam nového začátku.