Ať už dáváte přednost jakémukoli druhu tance, každopádně vám tato činnost zlepší náladu. Ještě před několika desítkami let byste si ale některé tance nemohli užívat jako dnes. Často byli lidé při tanci jednou nohou ve vězení.
Na pozoru se museli mít mezi lety 1808 až 1899 příznivci bojové techniky capoeira, která se svými některými znaky podobá tanci. Capoeira pochází ze státu Brazílie, kde se touto bojovou technikou lidé prý bránili proti zlodějům slepic a jiným zločincům.
V roce 1707 brazilské úřady capoeiru zakázaly. Toto bojové umění ale nadále provozovali místní otroci, kteří si ho velmi oblíbili. Capoeira se tak stala symbolem boje proti otrokářům. O sto let později se otroci cvičící capoeiru stali nepohodlnými a proto byli zatýkáni a často také fyzicky napadáni. V některých extrémních případech dokonce otroci fyzický útok policie nepřežili. Černým rokem capoeiry byl rok 1825, kdy policie zatýkala snad každého, u koho viděla jenom náznak této bojové techniky. Mnohdy člověku stačilo jen jít po ulici a broukat si nějakou melodii, kterou policisté považovali za capoeiru, a už mohl dotyčný putovat do vězení.
Dnes už patří capoeira mezi legální a oblíbené druhy bojových umění. Od roku 1972 se příznivci capoeiry nemusí bát, že by se za její provozování dostali za mříže.
V 19. století se stal zakázaným tancem kankán. Tento známý tanec pochází z Francie, konkrétně ze známého zábavního podniku Moulin Rouge v Paříži. Každý si jistě při vyslovení slova kankán představí smyslné tanečnice v bohatých sukních, které zvedají nožky vysoko do vzduchu. Málo známou pravdou ovšem je, že kankán byl ve svém počátku párovým tancem.
Známou tanečnicí kankánu v Moulin Rouge byla Jane Avrilová (1868–1943), kterou na svých obrazech ztvárnil slavný francouzský malíř Henri de Toulouse-Lautrec (1864–1901). Odvážný tanec kankán s sebou přinesl i vlnu pohoršení. Není tedy divu, že proti tomuto tanci zakročila francouzská policie. Některé tanečnice byly zatčeny a majitelé kabaretů často museli zaplatit vysokou pokutu. Ve 20. století tolerantnější společnost přijala kankán jako oblíbený druh tance a zábavy.
I ve 20. století ale najdeme tanec, který byl trnem v oku vládnoucím režimům. Ve 40. až 60. letech 20. století se takovým tancem stal swing, a to v Čechách. Swing pochází ze Spojených států amerických, kde se stal oblíbeným tancem. Tak tomu ovšem nebylo v Čechách. Zde byli tanečníci swingu zatýkáni a také fyzicky napadáni. V době protektorátu bylo totiž nepřípustné, aby někdo tančil americký, tedy nepřátelský tanec. Ani po válce se u nás swing nemohl tančit.
Na seznamu zakázaných tanců se v letech 1955 až 1973 objevilo i tango. Domovinou tohoto tance je Argentina a Uruguay. Postupem času se tango dostalo do všech koutů světa, v Evropě bylo upraveno na tzv. anglické tango. V Argentině byl tanec zakázán s odstupem prezidenta Juana Peróna (1895–1974). Ten tango miloval, a protože byl v té době nepohodlným člověkem, nevhodným se stal i jeho oblíbený tanec. Tango se ale stalo populární za hranicemi Argentiny a tak se zachovalo dodnes. V roce 2009 bylo tango připsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Diskuze k článku:
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
Počet příspěvků v diskusi: 1