Krokodýlí krev zlepšuje imunitu
Tento zubatý mazel se moc nežinýruje. Žije ve špinavých řekách, kde se to hemží infekcí. Zatímco vy byste na následky takovéto koupele pravděpodobně zemřeli, krokodýl je v naprosté pohodě. Jak to? Vědci zjistili, že predátor má v krvi protilátku, kterou nazvali cocodillin. Tato „maličkost“ zocelují imunitní systém zvířete a dokáže zabíjet bakterie či dokonce i virus HIV. Kokodýl tedy přežije téměř všechno, a i to v případě, že je zraněný nebo mu chybí kus těla (bývá to většinou u samců, kteří v boji ztratí končetinu nebo kus ocasu) a pohybuje se v infekčním prostředí. Díky účinkům krokodýlí krve, počítají vědci s tím, že by se z ní v budoucnosti vyrábělo speciální sérum, které by působilo jako lék pro lidi nakažené virem HIV nebo bakteriemi, na něž normální antibiotika nezabírají.
Jed kobry chrání klouby
Kobra indická, tedy brejlovec patří mezi nejjedovatější hady světa. Nicméně i tento jed není jen smrtícím nástrojem, ale může člověku i docela dobře pomoci. Fyziolog Antony Gomes z univerzity v indické Kalkatě jen potvrdil to, co už dávno věděli staří indičtí lékaři praktikující ajurvédu – a to, že hadí jed je vynikajícím lékem při artritidě Při Gomesových laboratorních pokusech na krysách totiž vyšlo najevo, že jed ulevil myším od bolesti kloubů (čímž zvýšil jejich pohyblivost), a navíc ještě zamezil riziku poškození tkání, které bývá při tomto onemocnění časté. Bingo!
Netopýří sliny ředí krev
Pravda, netopýr není zrovna fešák, ale když si odmyslíte jeho spornou vizáž, uvědomíte si, že jede o docela sympatického tvorečka. Navíc, takového, který vám může pomoci. Australští vědci totiž objevili, že ve slinách netopýra se nachází enzym, který pomáhá k léčbě cévní mozkové příhody. „Když netopýr kousne svoji oběť, vyloučí látku, která rozpustí krevní sraženinu tak, aby krev zůstala tekutá a on se mohl nasytit,“ vysvětluje vědec, Robert Medcalf z Monash Univerzity v Melbourne. Tento enzym by se dal použít i při léčbě pacientů s mozkovou příhodou, protože zlepší tok krve do mozku a redukuje tak riziko poškození mozku.
Žraločí zuby třeba nahradí lidské
Víte, že zuby tohoto mořského predátora jsou stejně tvrdé jako ty lidské? Alespoň podle vědců, kteří zjistili, že žraločí tesáky jsou tvořeny minerálem fluoroapatitem a lidský chrup příroda vyzbrojila zubní sklovinou – o něco měkčím hydroxiapatitem. Stabilitu lidských i zvířecích řezáků vyrovnává uspořádání krystalů ve vnitřní struktuře zubů, takže je docela možné, že široký „žraločí úsměv“ se stane žádaným artiklem.
Diskuze k článku:
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!