MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Na první pohled nebylo na tomto kosterním pozůstatku nic zvláštního – levý špičák, dva třenové zuby a dvě stoličky... Badatelé povšimli dlouhé vertikální praskliny ve špičáku, která zasahovala až do zuboviny. Tento defekt dával jasně najevo, že majitel chrupu zažíval při každém kousnutí doslova peklo.

Vosková výplň

Možná právě proto se rozhodl svou situaci nějak řešit. Tým vědců přišel na to, že prasklina v zubu obsahuje zvláštní výplň – včelí vosk. Tato přírodní surovina měla suplovat jakousi zubní výplň, chcete-li plombu. Vědci ale stále ještě zkoumají, zda šlo o důkaz zubařství z doby neolitu, nebo o pozůstatek některého z pohřebních rituálů.

Umělé zuby a vyztužené můstky ve starém Egyptě

O tom, že zubní lékařství bylo vyvinuto v některých kulturách na špičkové úrovni, svědčí i zajímavé nálezy z Egypta. Při vykopávkách pyramid se našly lebky, které jsou jednoznačným důkazem toho, že zubaři ve starém Egyptě dokázali vyrobit umělé zuby a dokonce i vyztužené můstky!

Vrtání zubů v Pákistánu

Pozadu nebyli ani staří obyvatelé dnešního Pákistánu. Zhruba 7000 let před naším letopočtem patřilo město Mehrgárh na jihozápadě země mezi velká kulturní centra. Na zdejším hřbitově se našly chrupy mrtvol, kde byly i vrtané zuby. Používali tedy tehdejší lékaři při své práci něco jako vrtačku? „Jednoznačně se jednalo o spravování zubů a odstraňování bolavých či špatných částí chrupu. Můžeme potvrdit, že většina lidí po těchto zákrocích zuby dále používala a někteří k zubaři docházeli opakovaně,“ uvedl tým francouzských archeologů z Univerzity v Poitiers, který celou záležitost zkoumal.

Nástroje z kostí a lastur

Jak je vidět, vyspělost pákistánských zubařů neovlivnila ani taková maličkost, jako byla jejich skromná lékařská výbava. Většina instrumentů, které používali, byla vyrobena z kostí či lastur. Jak je ale vidět, tyto „přírodní zdroje“ odvedly svou práci dobře. Většina pacientů po těchto zákrocích našla požadovanou úlevu.