MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Snad nejstarší pochutinou vůbec je pražená kukuřice, kterou dnes známe pod názvem popcorn. I když se kukuřičná zrnka těší největší oblibě až v současnosti, starší verzi popcornu znali už lidé před 7000 lety! Chuť pražené kukuřice objevili v té době obyvatelé Jižní Ameriky.

Vědci našli na území Jižní Ameriky důkazy, které ukazují, jakým způsobem si tehdejší Indiáni pokrm z kukuřice připravovali. Zrnka si tehdy prý vařili ve vodě a poté ochucovali. Kromě vaření znali obyvatelé Jižní Ameriky i způsob pražení a první popcorn tak byl na světě. Pradávný způsob pražení kukuřice pečlivě prozkoumal antropolog Tom D. Dillehay z Kentucké univerzity. Opíral se při tom hlavně o hmotné prameny archeologů a další pravěké pozůstatky. V jedné staré nádobě objevil Dillehay zbytky pražené kukuřice. Zrnka se měnila na popcorn nejčastěji na kamenných rozpálených deskách nebo se opalovala velmi rychle přímo v mírném ohni. Indiáni brzy přišli na to, že pražená kukuřice je mnohem chutnější než vařená a hlavně byla snadnější na přípravu.

Odborníci se shodují, že pravěký popcorn vznikl nejspíš náhodou. A dnes ho v pokrokovější podobě ve velkém konzumujeme při posezení u filmu v kině a nesmí chybět na žádné party. Vzpomeňte si někdy u plné misky popcornu, že za něj vděčíme Indiánům z pravěké Jižní Ameriky.

Stejně jako pražená kukuřice jsou oblíbené i bramborové lupínky. Nezdravé a mastné chipsy mají ale bohužel za následek obezitu, kterou trpí hlavně teenageři ve Spojených státech amerických. Odtud také takto upravené plátky brambor pocházejí.

Vznik chipsů byl podle všeho náhodný, stejně jako u popcornu. Bramborové lupínky jsou ale podstatně mladší. První chipsy dostal naservírované neznámý zákazník v americkém státě New York, v Moon’s Lake House. Psal se rok 1853 a právě zmíněný klient si zavolal ke stolu kuchaře, aby si stěžoval na pokrm, který dostal na talíři. Podle jeho slov byly prý francouzské brambory nakrájeny na moc silné plátky. Šéfkuchaři jménem George Crum (1822–1914) nezbývalo nic jiného, než nakrájet tenčí plátky brambor. Objevil se ale problém – takto upravené brambory se mu nedařilo uvařit. Crum to vyřešil po svém a plátky usmažil na oleji. Zákazník takto upravené brambory ochutnal a kuchaře tentokrát pochválil. Bramborové lupínky se začaly zanedlouho vyrábět ve velkém pod názvem Saratoga Chips, podle města vzniku – Saratoga Springs. Dnes jsou chipsy známé a oblíbené po celém světě.

Kdo nemá rád slané pamlsky, jistě si vybere z těch sladkých. Mezi ně se řadí i dnes již legendární gumoví medvídci.

Tuto sladkost známe téměř všichni již od dětství. Sladké gumové postavičky ve tvaru medvídka se zrodily v roce 1922 u našich německých sousedů. Konkrétně je domovem medvídků město Bonn, kde je poprvé uvedla na trh firma Haribo. Ta gumové medvídky produkuje dodnes a je zárukou kvality. Medvídci mají oproti slaným pochoutkám jednu výhodu – nejsou v nich přítomny žádné tuky ani škodlivý cholesterol. Díky obsahu některých aminokyselin také prý ochraňují naše klouby, vlasy, nehty, kůži i šlachy a cévy.

A kdo vlastně přišel s nápadem vyrábět gumové medvídky jako pochoutku? Otec medvídků je sám zakladatel firmy Haribo jménem Hans Riegel. Ten prý nápad dostal na jedné pouti, kde viděl tančící medvědy.

Když mluvíme o sladkostech, nesmíme zapomenout na oblíbenou čokoládu. Ta je k dostání v mnoha různých variantách: mléčná, hořká, s oříšky…každý si zkrátka vybere tu svou oblíbenou.

Čokoládu pravděpodobně konzumovali již Mayové a Aztékové. Ti ji znali v tekutém stavu a často ji ochucovali třeba medem nebo chilli papričkami. Z Ameriky se do Evropy recept na přípravu čokolády z kakaových bobů dostal někdy kolem roku 1520 spolu s mořeplavci. Evropané si oblíbili její chuť a brzy také objevili i její účinky jako afrodiziakum. Církev proto tuto pochoutku na nějaký čas dokonce zakázala.

Dnes známe čokoládu jak v její původní tekuté formě, tak v podobě tabulek nebo pralinek. I její přísady jsou neustále obměňovány, a tak vykouzlíme nové a nové chutě.