Svatební tradice: Proč se hází rýže?

Každá žena by na sobě v den sňatku měla mít něco nového, něco starého, něco modrého a něco vypůjčeného. Alespoň to říká stará tradice. Všechny vyjmenované věci symbolizují štěstí, které přinesou. Něco starého pojí nevěstu nadále se svou rodinou, proto si ženy často k oltáři berou starý rodinný šperk. I ve svatební den je nevěsta symbolicky spojená s minulostí. Něco nového zase představuje budoucnost, která se vstupem do manželství výrazně změní od minulosti. Vypůjčená věc nevěstu váže k přátelům a k rodině. I nadále se bude moci na tyto blízké lidi spolehnout a oni na ni nezapomenou i přesto, že si ji bere cizí muž. Modrou věcí je často podvazek, jehož barva hovoří o čistotě a věrnosti. Pokud bude mít žena ve svůj velký den všechny výše uvedené věci u sebe, bude mít jistě šťastné manželství.

Podle tradičních svatebních zvyklostí si nevěsta obléká bílé šaty. Bílá barva symbolizuje čistotu a nevinnost, má ale i spoustu skrytých významů. Ženin vstup no nového života by měl být totiž také čistý, bez poskvrnky a hlavně s vyřešenou minulostí. To všechno je ukryto ve smyslu bílých šatů. V některých koutech světa, například v Číně, mají ale nevěsty ve svatební den šaty červené barvy. Ta evokuje lásku, vášeň a sílu v budoucím životě. Moderní doba pro ženy nabízí ovšem i jiné barvy svatebních šatů. Nevěsta si dnes zkrátka může vybrat tu svou oblíbenou.

Ke svatebním šatům patří i závoj. Dnes je spíše jen moderním doplňkem, v minulosti ale plnil celou řadu účelů. V první řadě měl být nevěstin obličej ještě nějakou chvíli schován před manželem. V historii ale také nebylo nic neobvyklého, když rodiče naplánovali sňatek svým dětem ještě v jejich útlém věku. Často to bylo z finančních důvodů nebo ve snaze zachovat rod či postavení ve společnosti. Ženich tak většinou ani netušil, jak jeho nastávající vypadá, znal ji jen jako malou holčičku. V některých případech bylo lepší, když ženich před obřadem nevěstu neviděl a aby si své „ano“ nerozmyslel, dostala žena závoj. O případném šoku manžela po odkrytí závoje už se nikde nepíše. Závoj také vždy nosily pověrčivé nevěsty, které pomocí něho zabránily zlým duchům v uhranutí.

Ke svatebnímu dni patří kromě ženicha a nevěsty i družičky. Pokud si myslíte, že jsou hlavně oporou nervózní nevěstě, mýlíte se. Jejich původní význam je zcela jiný. Dívky nebyly do podobných šatů, jako má nevěsta, oblékány náhodou. Měly totiž zmást zlé duchy, které si přišli pro nevěstu. Obětí temných sil by se tedy stala nic netušící družička.

Snad každý, kdo chce vstoupit do svazku manželského ví, že společné soužití s partnerem nebude jenom hezké a bezstarostné, ale že se mohou objevit problémy. S těmi proto symbolicky bojují už na svatbě. Proto spolu novomanželé uklízejí střepy z talíře. To dokazuje, že dvojice bude v manželství držet pospolu a pomáhat si. Konzumace polévky z jednoho talíře zase značí schopnost postarat se o svůj protějšek v dobách nouze.

A proč se hází na ženicha a nevěstu rýže? Ta by měla manželům zajistit plodný vztah se zdravými a spokojenými potomky. Rýže také prý zaručí bohatství a zažene nouzi. Pokud žena touží po dítěti, stačí jí, aby po svatbě pochovala miminko. Zanedlouho poté prý určitě otěhotní.

Zamilované páry nemají podle pověry plánovat svatbu na máj, tedy na měsíc květen. Sňatek v máji totiž, jak známo, věští máry. Pověrčivých lidí je zřejmě poměrně dost. Jak vyplývá ze statistik, jen malé procento svatebních obřadů se koná právě v tomto měsíci. Dnes se přitom pověry o nešťastné májové svatbě bát nemusíme. Dříve však většinou nevěsta přišla do jiného stavu brzy po svatebním dni a v létě pak pracovala na poli, aniž by o svém těhotenství věděla. Ve většině případů žena nezemřela, jak nás pověra straší, ale počet potratů byl vysoký. Pokud už ženy své dítě počaté v květnu donosily, umíraly často při porodu. Miminko totiž přišlo na svět na konci zimy, tedy v nejhorší možné době. V tomto období totiž ze zásob doma už téměř nic nezbylo a maminka tak byla příliš slabá na to, aby zvládla náročný porod.