MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Takové zvláštní syndromy skutečně existují. Většinou se objeví se silnými depresemi, schizofrenií nebo při poškození mozku. Pomoci vám pak mohou jen odborníci z řad lékařů.

Cotardův syndrom

Charakteristickým znakem této duševní poruchy je silné přesvědčení lidí, že jim schází nějaký orgán nebo část těla. V některých případech jsou si jedinci postižení tímto syndromem jisti, že nemají ani krev, že už jsou tedy dávno mrtví nebo naopak nikdy nezemřou. Cotardův syndrom dostal pojmenování po francouzském neurologovi Julesovi Cotardovi (1840–1889), který tuto poruchu podrobně zkoumal a popsal.

Doktor Cotard zaznamenal první případ zvláštního syndromu v roce 1880. Tehdy pomáhal pacientovi, který se domníval, že mu zmizelo celé tělo. Tento člověk byl naštěstí výjimkou, většinou si totiž nemocní myslí, že jim chybí pouze končetina nebo nějaký orgán. I přesto, že se lidem trpícím Cotardovým syndromem snaží lékaři všemožně dokázat, že jejich tělo je v naprostém pořádku, že tedy mají všechny končetina  orgány na správném místě, pacienti nevěří ani rentgenovým snímkům a trvají na svém. Musejí proto být pod neustálým dohledem psychiatrů, aby si neublížili nebo si dokonce sáhli na život. Podle odborníků může Cotardův syndrom doprovázet schizofrenii, bipolární poruchu osobnosti, silné deprese a někdy i migrény.

Latah

Člověk trpící touto duševní poruchou jako nějaký robot opakuje slova, která zaslechne nebo i chování jiných osob. V některých případech postižení dokonce slepě poslouchají jakékoliv rozkazy. Velmi vzácné je pak sexuální násilí.

Syndrom zvaný latah dokáže nastartovat větší leknutí a vyskytuje se většinou u žen. Podle několika výzkumů najdeme tuto psychickou poruchu nejčastěji v asijské Malajsii, Indonésii nebo na Filipínách. Mnoho pacientů se syndromem latah ale léčí také psychiatrové ve Spojených státech amerických nebo v Japonsku.

Syndrom vybuchující hlavy

Syndrom vybuchující hlavy dokáže opravdu velmi znepříjemnit život. Lidé s touto poruchou totiž v hlavě slyší velký hluk. Někdo ho vnímá jako řev, houkání nebo třeba výbuch. Poprvé zaznamenal syndrom vybuchující hlavy u svého pacienta psychiatr Robert Armstrong Jones (1857–1943) v roce 1920. Bohužel dodnes přesně nikdo neví, co psychickou poruchu způsobuje. Pokud už člověk syndromem vybuchující hlavy onemocní, měl by se vyhnout stresu a dopřát si kvalitní spánek. Výzkumy dokazují, že nejčastěji s takovým syndromem zavítají do ordinací psychiatrů ženy starší 50 let. Postižení mají štěstí. Projevy syndromu dokáže odstranit antidepresivum s názvem Klomipramin.

Syndrom skákavého Francouze

Leknutí nezpůsobuje v některých případech jenom latah, ale také syndrom skákavého Francouze. Tuto duševní poruchu od roku 1878 zkoumal americký lékař George Miller Beard (1839–1883). Jeho pacienty stačilo i jen málo vyděsit a hned začali skákat jako šílení a trhat rukama i nohama. Syndrom skákavého Francouze postihuje hlavně muže a ti pak podivnými pohyby baví celé okolí. Podle neurologa Bearda je duševní porucha geneticky daná a dědí se po generacích z muže na muže. Léčba spočívá v elektrošocích.

Syndrom Alenky v říši divů

Tuto duševní poruchu nejlépe vystihl ve své knize anglický spisovatel Lewis Carroll (1832–1898), i když nejspíš ani nevěděl, že něco takového existuje. Stejně jako se hrdinka Carrollovi knihy, Alenka, cítila v kraji divů, tak se cítí i lidé s tímto syndromem. Ti mají totiž pocit, že se jejich tělo zvětšuje nebo zmenšuje a to samé se děje i s jejich okolím. Může se vám to zdát komické, ale člověk s takovou poruchou má pak problém třeba vyjít ze dveří nebo se bojí, že ho smrtelně napadne malá myš. Syndrom Alenky v říši divů postihuje jedince s častými migrénami, s nádorem na mozku nebo uživatele LSD. Dnes naštěstí tuto chorobu dokáží zmírnit léky.

Capgrasův syndrom

Syndrom dostal jméno podle francouzského psychiatra Jeana Josepha Capgrase (1873–1950), který ho objevil. Lidé s Capgrasovým syndromem trpí utkvělou představou, že osoby v jejich okolí (nejčastěji je to třeba manžel nebo příbuzný) nejsou skutečné, ale jejich dvojníci, kteří jim chtějí ublížit. Duševní choroba přichází často s demencí nebo schizofrenií. Pokud se Capgrasův syndrom nepodchytí včas, může postižená osoba dokonce „dvojníky“ ve svém okolí ze strachu zabít.

Syndrom cizí ruky

Jedná se o skutečně nepříjemnou poruchu, při níž nedokážete svou vůlí ovládat ruku. Většinou přichází tato porucha po mozkové mrtvici a po několika dnech sama zmizí. Ne však ve všech případech. Člověk pak může neovladatelnou rukou dokonce zabíjet. Příjemné také určitě není, když vás ruka začne svlékat na veřejnosti nebo někoho fackovat. Bohužel zatím lékaři neumí syndrom cizí ruky léčit.

Dystonie

Takový syndrom se podobá epileptickému záchvatu. Během dystonie se totiž vaše tělo začne třást a kroutit do nepřirozených pozic. Člověk tyto pohyby nemůže nijak ovládat. Lékaři dodnes nepřišli na to, jak dystonie vzniká a často ji u pacientů ani nepoznají. Podle statistik se ale porucha objevuje častěji po mozkové mrtvici, při rakovině a u jedinců starších 40 let. Pokud touto psychickou poruchou trpíte, bude ji mít pravděpodobně i vaše dítě.