Když vlastní vynález zabíjí

Vlastní vynález stál život Američana Horace Lawsona Hunleyho (1823–1863). Vražedný stroj začal konstruovat v roce 1861. Jednalo se o ponorku, kterou skládali kromě vynálezce i majitelé strojnické dílničky jménem John McClintock a Barter Watson. Ponorka přišla na svět právě v době, kdy zuřila americká občanská válka. Proto se tvůrci podvodního plavidla snažili, aby odpovídalo všem potřebám války. Ponorka se tak měla bezpečně potápět a ničit případné nepřátelské lodě. V zimě roku 1862 byla první ponorka hotová. Přes deset metrů dlouhé plavidlo nazval konstruktérský tým Pioneer a rozhodl se ho vyzkoušet na řece Mississippi. Test proběhl úspěšně, a tak mohla stroj využívat armáda. Brzy ale ponorka ztroskotala.

Hunley neváhal ani chvilku a pustil se do konstrukce dalšího plavidla. Zanedlouho byla na světě ponorka Pioneer II., kterou pohybovali pomocí klik čtyři silní muži. Pioneer II. bohužel beze stopy zmizela na moři dne 14. února 1863, kdy vyrazila na svou první plavbu. Tým v čele s americkým vědcem už v červenci roku 1863 postavil plavidlo nové. To dostalo jméno HLHunley. Se svými téměř 13 metry pojalo osm osob. Novou ponorku se rozhodl vyzkoušet sám její autor, Horace Hunley. Časně ráno 15. října 1863 mizí vynálezce i se svým strojem pod vodní hladinu. Tehdy to také bylo naposledy, kdy byl Hunley mezi živými. Posádka ponor nepřežila, a Hunley se tak stal obětí svého vlastního vynálezu.

Vlastní vynález také způsobil smrt Williama Bullocka (1813–1867). Tento americký vynálezce v roce 1863 zkonstruoval tiskařskou rotačku, díky níž bylo možné rychle a ve velkém množství tisknout na papír. Stroj ihned našel uplatnění v redakcích novin a časopisů. Pro tyto potřeby tiskařskou rotačku William Bullock postavil. Sám si totiž všiml pomalého a zastaralého způsobu tisku, když začal v roce 1849 pracovat v redakci filadelfských novin The Banner of the Union.

Bullockův geniální vynález z roku 1863 ulehčil práci mnoha redaktorům. Dokázal totiž tisknout na velké role papíru oboustranně a poté papír rozřezat na jednotlivé listy a složit. Ze začátku vytiskla tiskařská rotačka 12 000 stran během hodiny, postupem času se zlepšila na 30 000 stran za hodinu. Jen pro srovnání, dnes dokáží tiskařské stroje potisknout 40 000 stran za hodinu.

V dubnu roku 1867 jel Bullock do Pittsburghu, aby do budovy redakce Philadelphia Public Ledger instaloval svůj tiskařský stroj. Ten den se ale objeví problém – rotačka nefunguje. Bullock se jí dlouho pokoušel zprovoznit. Nakonec mu ale došla trpělivost a do stroje zlostně kopl. V tu chvíli začala rotačka opravdu fungovat. Místo papíru se ale sune vpřed vynálezcova noha. Bullock je okamžitě odvezen do nemocnice, kde ale dne 12. dubna 1867 umírá. Do rány se totiž dostala infekce a následně mu byla diagnostikována gangréna, příčina jeho smrti.

Obětí vlastního vynálezu se stal také irský konstruktér lodí Thomas Andrews (1873–1912). Ten byl ve své době považován za špičku ve svém oboru a od roku 1901 byl ředitelem konstrukčního oddělení i výkonný ředitel firmy Harland and Wolff v Belfastu. Právě této firmě dala roku 1907 společnost White Star Line požadavek o postavení lodi Titanic. V čele konstruktérů nepotopitelného parníku stanul Thomas Andrews.

Titanic byl dokončen na začátku roku 1912. Jeho první plavba byla uskutečněna v dubnu téhož roku a mezi pasažéry byl samozřejmě i hlavní konstruktér Andrews. Ten kontroloval stav lodi a vše se zdálo být bezpečné a v pořádku. Plavba skutečně probíhala bez problémů až do 14. dubna do 23 hodin a 39 minut. Tehdy se parník střetl s ledovcem. Kapitán Titanicu jménem Edward J. Smith (1850–1912) se okamžitě běžel zeptat irského konstruktéra na stav lodi. Panika zavládne, když mu Andrews odpoví, že do hodiny a půl bude celá loď pod vodou. Cestující dostanou tedy záchranné vesty a postupně nastupují do záchranných člunů. Obětavě všem pomáhá i Andrews. Ten svůj parník neopustí. S dalšími 1516 pasažéry umírá pod mořskou hladinou.

Vlastní objev zabil i Marii Curie-Sklodowskou (1867–1934). Tato velice chytrá dáma odešla v roce 1891 z Polska do Paříže, jde na univerzitě v Sorbonně začala studovat matematiku a fyziku. Stala se tak vůbec první ženou, která byla přijata ke studiu těchto oborů. Po studiích na univerzitě pak Sklodowská nějaký čas přednášela. Za svozu práci byla oceněna později Nobelovou cenou – roku 1911 za chemii a v roce 1930 za fyziku. Její milovaná chemie se jí ale stane osudnou.

Marie Sklodowská pracovala se svým manželem Pierrem Curiem (1859–1906). S ním také objevila nové chemické prvky – polonium a radium. Polonium pojmenovala Marie po svém rodném Polsku. Název radia souvisí s přítomnou radioaktivitou. Právě ta zkrátila život manželů Curiových. Sama Marie Curei-Sklodowská onemocněla v důsledku radioaktivního záření leukémií. S touto krutou chorobou žila do 4. července 1934, kdy jí podlehla.