MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Při pohledu na hezky upravené jídlo nebo třeba na barevné bonbony se nám hned začnou sbíhat sliny. Přemýšleli jste už ale někdy nad tím, proč vlastně potraviny vypadají tak dobře i dlouhou dobu po jejich zakoupení? Proč mají pokrmy stále tak krásnou barvu a neztrácí svůj lesk po několik týdnů? Výrobci potravin dobře vědí, jak své produkty udržet v dobrém stavu. Přidávají do nich zvláštní přísady, třeba výkaly nebo mrtvé brouky.

Že se do potravin přidává přírodní aroma, to vás jistě nepřekvapí. Určitě jste tento pojem již někdy zahlédli, když jste si pročítali složení na balení žvýkaček nebo na kelímku od jogurtu. Přírodní aroma – slovní spojení, které na první pohled neskrývá nic špatného, nebo dokonce nechutného. Opak je ale pravdou. Pod pojmem „přírodní aroma“ se ukrývá například látka zvaná Castoreum. O co se jedná? Tato přísada pochází z análních žláz bobra! Jako zázrakem dokáží výrobci potravin ze zmíněných žláz vytvořit vůni ovoce, například malin. A kde všude můžeme Castoreum najít? Tato látka se přidává třeba do některých alkoholických nápojů, do žvýkaček, zmrzlin a nanuků, jogurtů, některých pudinků a omáček. Castoreum se využívá také mimo potravinářský průmysl, přidává se také do parfémů a dalších kosmetických přípravků.

Často se v potravinářství používá také látka s názvem karmín, kterou můžeme znát také jako E120. Tato přísada se vykytuje v celé řadě potravin. Najdeme ji třeba v marmeládách, instančních polévkách či omáčkách nebo v pestrobarevných sladkostech. Zpravidla se karmín přidává do potravin proto, aby jim vykouzlil krásnou červenou barvu. A odkud karmín neboli E120 pochází? Toto červené barvivo není nic jiného než extrakt ze sušených a rozdrcených těl broučka nopálovce karmínového. Ne každý nopálovec je však vhodným jedincem k vytvoření barviva. K tomu jsou využívány pouze oplodněné samičky tohoto druhu.

Lesklé ovoce nebo třeba bonbony jsou jistě velkým lákadlem. Víte ale, co má zmíněný lesk ovoce nebo sladkostí vlastně na svědomí? Pro lepší vzhled potravin se velmi často používá trus brouka jménem červec lakový. Se sladkými a lesknoucími se plody nebo lákavými sladkostmi tak konzumujete také výkaly! Trus broučka se na obalech potravin objevuje pod označením E904. Tato látka se přidává do sladkostí, do sušených plodů, ořechů nebo kávy. Najdeme ji ale také v některých léčivech.

V popcornu, sušenkách, nízkotučných zmrzlinách nebo třeba v čokoládě zase najdeme propylenglykol, známý také jako E1520. V potravinách plní funkci stabilizátoru, zahušťovadla nebo zvlhčující látky. Na tom přece není nic patného, řeknete si. Propylenglykol se ale přidává také do nemrznoucích směsí využívaných v automobilovém průmyslu. Mimo jiné ho najdeme také v některých zubních pastách.

Do barevných a pevných žvýkaček, ze kterých si děti s oblibou dělají velké bubliny, přidávají výrobci látku zvanou lanolin neboli E913. Lanolin je vlastně jakýsi tuhý vosk (v některých případech může být také v tekutém stavu), který se získává z ovčí vlny. V potravinářství našel lanolin uplatnění takřka jenom v již zmíněných žvýkačkách, často se však využívá při výrobě kosmetiky.

Všimli jste si už někdy na etiketách pivních lahví, že výrobek může obsahovat stopové prvky ryb a korýšů? Možná se vám to zdá absurdní, ale je to pravda. Výrobci piva, ale také třeba vína, přidávají do svých nápojů vyzinu, tedy látku získanou z usušených rybích měchýřů. Pokud se tato látka k alkoholu přidá, promění se živé kvasinky na jakýsi gel. Dříve se vyzina používala také při výrobě zákusků nebo ovocné želatiny.

Málokdo si uvědomuje, že sladký med je vlastně tvořen včelími zvratky. Včely sbírají z květů nektar, který se v jejich těle smísí s enzymy a včela pak tuto směs vyvrhne. A lidé se z tohoto včelího produktu naučili vyrábět med.