Vrátí se vzducholodě zpátky do oblak?

První kroky aviatiky na začátku minulého století patřily v hojné míře balónům a vzducholodím. Zatímco balóny v podobě rekreačních či reklamních letů spatříme na obloze dodnes, vzducholodě po zkázonosné katastrofě Hindenburgu před pětasedmdesáti lety zmizely ze vzduchu docela. Moderní technologie by však mohly vzducholodě vrátit zpátky do hry.

Macek plný hélia

Přesvědčena je o tom společnost Worldwide Aeros Corp., která usilovně pracuje na moderní vzducholodi nazvané Aeroscraft. Ta se ovšem od vzducholodí ze starých zažloutlých fotografii diametrálně odlišuje. Moderní materiály vdechly obří lodi přímo kosmický vzhled a tak Aeroscraft připomíná spíše přerostlý raketoplán, než šišatý balón. Použití nejnovějších technologií má ovšem dopad především na bezpečnost, jejichž implementace eliminuje v maximální možné míře eventuální havárie.

Předností Aeroscraftu je snadná ovladatelnost. Ovládání totiž pracuje na principu stlačování nehořlavého hélia uvnitř vaku vzducholodě. Změnou tlaku hélia se reguluje hmotnost celé lodi, a jakmile se dosáhne hodnot nižších než je vzduch v atmosféře, loď začne stoupat. To s sebou přináší dvě výhody. Aeroscraft nepotřebuje odhazovat žádnou zátěž, ani se přivazovat kotvícím lanem k zemi, a přitom dokáže vzlétat vertikálně vzhůru bez nutnosti rozjezdu na vzletové dráze.

Do náročného terénu

Inženýři si od použité technologie slibují nasazení Aerocraftu v náročnějších podmínkách, kde není možné dopravit náklad letadlem. Vzducholoď dokáže rozměrný náklad přepravit přesně do místa určení stejně jako vrtulník. Oproti letadlu ovšem spotřebuje k přepravě asi o třetinu méně paliva a na rozdíl od helikoptéry přepraví mnohonásobně objemnější náklad. Nevýhodou je však přepravní rychlost, která se pohybuje okolo 185 km/h.

Aeroscraft je na rozdíl od balónů tvořen pevnou konstrukcí, kterou tvoří síť nosníků vyrobených z ultralehkého hliníku a uhlíkových vláken. Vnitřek konstrukce je rozdělena pomocí přepážek, jež tvoří oddělení pro uložení motorů, nákladový prostor, pilotní kabinu, navigační systémy a další součásti. Plášť je vyroben ze speciálního pevného materiálu, který je podle výrobce neprůstřelný a jen tak něco jej nepoškodí.

Aeroscraft se bude vyrábět hned v několika verzích. Nejmenší Pelikán dlouhý 88 metrů nebude určen pro přepravu nákladu a bude sloužit pro průzkumné či vědecké účely. Loď ML866 s nosností 66 tun měří na délku 169 metrů a ML868 s nosností 250 tun má délku 235 metrů.