MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Jeho myšlenky předběhly svou dobu o několik staletí. Proto se mu přezdívalo Doctor mirabilis, tedy Pozoruhodný učitel. Jeho současníci ho však považovali za kacíře, který se rouhal Bohu a snad měl i pletky s ďáblem. A čím vlastně Bacon šokoval středověkou společnost?

Roger Bacon vystudoval pařížskou Sorbonu. Poté přednášel na Oxfordské univerzitě, kde šokoval nejenom své studenty svými vynálezy. Studenty seznámil se zvětšovacím sklem, brýlemi nebo jakýmsi předchůdcem fotoaparátu, tzv. camerou obscurou.

Své bádání vždy zakládal na experimentech, což vědci běžně prováděli až v 19. století. Postupem času ostatní učenci na Bacona pohlíželi s nedůvěrou, zvláště poté, co začal studovat spisy muslimských autorů. Ve středověku lidé věřili, že muslimové ovládají černou magii. Z praktikování černé magie a okultních věd byl obviněn pochopitelně i Roger Bacon. I přesto, že se učenec v roce 1257 stal členem františkánského řádu, nezbavil se své kacířské pověsti. Jeho podporou se stal papež Klement IV., který však zemřel po pouhých třech letech zastávání úřadu. Bacon tak začal čelit obviněním. Roku 1277 zakázal představený františkánského řádu Baconovy spisy.

Známým Baconovým spisem je Epistola de Secretis Operibus. V tomto díle zaznamenal myšlenku, že vozy mohou být zkonstruovány takovým způsobem, aby se pohybovaly vysokou rychlostí, aniž by je táhla zvířata. Přišel tedy s předchůdcem dnešních automobilů. Jako první se také zmínil o létacích strojích, které by řídil člověk. Bacon tak psal vlastně o moderních dopravních prostředcích. Předpovídal nad budoucnost? Podle některých teorií ano. Ovšem existují i názory, že Bacon se ve starých arabských spisech dočetl o dávných vyspělých civilizacích, které auta i letadla znaly.

Mnozí badatelé se domnívají, že geniální středověký učenec je autorem záhadného rukopisu, a totiž Voynichova manuskriptu. Toto dílo dostalo pojmenování po svém objeviteli, polském knihkupci jménem Vilfrid Voynich (1865–1930). K němu se rukopis dostal od italských jezuitů. Manuskript je napsán tajemným písmem, které se dosud nepodařilo nikomu spolehlivě rozluštit. Najdeme v něm také celou řadu záhadných kreseb, například neexistujících rostlin. Prvním z vlastníků rukopisu byl císař Rudolf II., ten ho získal od alchymistů Johna Dee a Edwarda Kellyho. Císař byl tehdy přesvědčen o tom, že záhadný rukopis sepsal právě Roger Bacon. Ovšem celá řada badatelů se domnívá, že manuskript je podvrhem pro císaře, jehož autorem je Edward Kelly. Voynichův rukopis byl zkoumán radiokarbonovou metodou, která jeho vznik datovala do 15. století. V tom případě by však jeho autorem nemohl být Bacon ani Kelly. Autorství Voynichova rukopisu je tak stále záhadou.