MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Minitel je francouzský vynález z osmdesátých let minulého století. Tento telekomunikační systém nabídl Francouzům – díky skladným domácím terminálům – elektronickou alternativu telefonního seznamu i jízdních řádů. Později fungoval i jako obdoba e-mailu či domácí meteostanice.

Minitel – neboli ‚Médium interactif par numérisation d'information téléphonique‘ – je výtvorem francouzského Ministerstva pro poštu a telekomunikaci. Tato technologie měla u Francouzů nesmírný úspěch: Zatímco např. e-mailu používal jen zlomek obyvatelstva, minitel měl v době svého největšího úspěchu 25 milionů uživatelů, tedy více jak třetinu obyvatel země.

Rozmach technologie

V roce 1982, kdy společnost PTT (Postes, télégraphes et téléphones*) zpřístupnila minitel veřejnosti, nabízel domácí terminál řadu služeb. Tou nejpoužívanější byl elektronický telefonní seznam s označením 3611, jenž první tři minuty fungoval zcela zdarma. Minitel byl hojně využíván také k rezervacím vlakových jízdenek; neméně populární byl i tzv. Minitel rose.

Pod pojmem Minitel rose se skrývají veškeré seznamovací i erotické služby, jaké byly v rámci systému poskytovány, mezi nimi kupř. proslulý Sextel Cyrilla Juberta či 3615 ALINE Clauda Perdriela. V roce 1984 nastal další zlom ve vývoji minitelu. Tou byla možnost posílat systémem textové zprávy podobné elektronické poště.

Rozvoji minitelu značně napomohla i francouzská vláda a její Ministerstvo pro poštu a telekomunikaci. Např. v osmdesátých letech byly základní verze terminálů distribuovány zcela zdarma. Výroba přístroje nebyla ekonomicky příliš náročná a díky digitalizaci se také ušetřilo za tištěné telefonní seznamy. Uživatelé minitelu totiž dostávali jen žlutý telefonní seznam (Pages jaunes), sloužících k vyhledávání firem; bílý telefonní seznam (Pages blanches) se soukromými čísly díky terminálu nepotřebovali.

Nástup internetu

Systém minitelu však nebyl populární jen ve Francii. Rozšířil se též v Belgii, kde jej provozovala společnost Belgacom, Německu, Španělsku, Itálii, Irsku či Spojených státech. Avšak v devadesátých letech minulého století začal minitelu konkurovat americký internet. Přestože ve Francii byl jeho nástup o něco pomalejší než ve zbytku Evropy, minitelisté mu časem podlehli.

Internet jako mezinárodní síť mohl nabídnout uživatelům mnohem více než jednoduchý minitel. V roce 2010 tak využívaly služeb minitelu už jen 2 miliony lidí a s každým dalším rokem toto číslo klesalo. V roce 2012 tak společnost France Télécom, nástupce PTT, oznámila konec projektu Minitel. Mnozí tento krok dodnes zpochybňují. Přestože systém měl řadu nedostatků, jeho uživatelé se nemuseli bát krádeže identity ani virů. Je však jasné, že proti konkurenčnímu internetu by dnes skromný francouzský systém neměl nejmenší šanci.

*) Dnes dvě soukromé společnosti: Pošta (La Poste) a France Télécom