Stupidní výmluvy dopingových hříšníků

Dopingové aféry plní stránky novin přinejmenším od té doby, co se sport stal především výnosným byznysem a pochybní doktoři si začali pohrávat s nejrůznějšími látkami vylepšujícími schopnosti a kapacity lidského těla.

Z loňských a předloňských událostí by se mohlo zdát, že doping bují hlavně v cyklistice, tenhle sport však mnohem spíše překryl prohřešky borců z jiných odvětví. Dopuje se v tenise, lyžování, plavání, atletice a čisté svědomí jistě nemají ani hokejisté či fotbalisté, kteří však nejsou kontrolování zdaleka tak systematicky jako individuální sportovci.

Jistě, ne každé podezření je skutečně oprávněné, ale zapírání po několika pozitivních testech působí spíše komicky, obzvlášť když sportovci nemají soudnost a chytají se posledního stébla v podobě zoufalých výmluv.

„Jsem prostě hodně mužný.“
Takhle se vymlouval „vítěz“ předloňského ročníku Tour de France Floyd Landis, když ho kontroloři načapali s takovou mírou testosteronu v krvi, která několikanásobně převyšovala normu.

Problém byl jen v tom, že jeho supermanské schopnosti přišly až poté, co se začal propadat výsledkovou listinou. Média už ho takřka odepsala, sám Landis hovořil o zdravotních potížích, jenže pak to přišlo – v jedné z etap nastoupil v neuvěřitelném stylu a našlápnul na celkové vítězství.

Nejprve všichni jásali nad skvělým comebackam, ale už za několik dní bylo víceméně jasno: cyklista do sebe nacpal obrovské množství podpůrných prostředků. Přestože stále trvá na své nevinně, titul mu byl odebrán.

„Čistil jsem si zuby pastou s nandrolonem.“
Olympijský šampión v běhu na pět kilometrů z roku 1992 Dieter Baumann rovněž přišel s originální výmluvou. Poté, co neprošel dopingovým testem, začal prohlašovat, že mu někdo do zubní pasty přidal nedovolenou látku zvanou nandrolon a chudák Dieter si s ní pár týdnů každé ráno a večer čistil zuby. Nikdo však nebyl shledán byť jen podezřelým z tak podlého činu.

„Někdo mi dal do jídla marihuanu.“
Baumannem se očividně inspiroval také náš Tomáš Enge, první Čech i Východoevropan, který odjel závod Formule 1. Jeho nadějně rozjetá kariéra ve Formuli 3000 nicméně dostala velkou trhlinu, když byl v roce 2002 diskvalifikován z jednoho závodu a de facto tak ztratil titul. Přišlo se totiž na to, že má Enge v krvi stopy látky THC, jež se ve velkém množství vyskytuje hlavně v marihuaně.

Enge a jeho manažer Charouz nějakou dobu vymýšleli všelijaké konspirace, z nichž ta nejlepší byla, že Tomášovi někdo marihuanu podstrčil do jídla v hotelu. Když to nezabralo, snažil se jezdec aspoň morálně ospravedlnit řečmi o tom, že se výparů z jointu nadýchal na diskotéce. Ať už mu věříte, nebo ne, jisté je, že jeho kariéra jde od onoho nešťastného incidentu ke dnu.

„Moje dívka měla infekci.“
Existují dva pádné důvody, proč při sexu používat ochranu. Jedním z nich je zabránění nechtěnému otěhotnění, druhým prevence před pohlavně přenosnými chorobami. Sportovci by však měli mít další záminku – aby od přítelkyně náhodou nechytli nějakou tu infekci. Přesně na ni se totiž vymlouval italský fotbalista Marco Borrielo, když byly v jeho těle nalezeny známky steroidů.

„Přísahám, že to bylo to telecí.“
Nepsaným králem dopingových výmluv se pro mnohé stal kdysi slavný český tenista Petr Korda. Ani on se zakázaným látkám nevyhnul, ale s příslovečným selským rozumem se jal hned vysvětlovat: „Měl jsem k večeři telecí, které muselo být nějak nadopováno a ty látky se mi dostaly do krve.“

Zajímavý pokus vítěze Australian Open, jak ze sebe smést obvinění. Bohužel Petrovi nikdo neprozradil, že by musel každý den po celých dvacet let jíst čtyřicet takových porcí, aby se hodnoty nandrolonu vyrovnaly naměřenému množství.