Sovětská jaderná ponorka Komsomolec leží v Barentsově moři již 30 let

V hloubce necelých 1700 metrů je již 30 let pohřben vrak ponorky K-278 Komsomolec a spolu s ním také dvě torpéda s jadernými hlavicemi, která představují reálnou hrozbu. Hrozí u nich totiž nekontrolovatelný únik radioaktivity, který byl bohužel nedávno vědecky potvrzen.

Sovětská pýcha

Ponorka K-278 Komsomolec byla považována za nejvyspělejší ponorku své doby, která byla vyrobena v dobách studené války za účelem testování některých vyspělých technologií v hloubkách přes tisíc metrů. Tento 117 metrů dlouhý a 10 metrů široký gigant byl vyzbrojený čtyřmi torpédomety ráže 533 mm s možností odpalu jak torpéd, tak i protiponorkových střel RPK-2 Viyuga. K jeho další výbavě patřily dva torpédomety pro odpal těžkých torpéd a střel RPK-7 Veter. Ponorka s jaderným pohonem, který tvořil jeden reaktor a dvě parní turbíny, dosahovala pod vodní hladinou rychlosti 30 uzlů.

Tragédie, která byla brzy pozapomenuta

Když se 7. dubna roku 1989 vracela ponorka po týdenních testech na základnu Západnaja Lica, vypkl v jejích útrobách nekontrolovatelný požár. Zkraty v elektrických obvodech způsobily odstavení jaderného reaktoru a zkáza ponorky K-278 Komsomolec byla nevyhnutelná. Společně s podvodním kolosem zahynulo také 42 sovětských námořníků, kteří i přes veškerou snahu z ponorky uniknout měli v ledových mořských vodách mizivou šanci na přežití. Přesto se většina posádky zachránila v únikové kapsuli, která s nimi vystoupala na hladinu. Ačkoliv se jednalo o jednu z největších tragédií nejvyspělejší ponorky své doby, brzy ji zastínil rozpad východního bloku a v roce 2000 také potopení ponorky Kursk, při které zemřelo 118 lidí.

Hrozba budoucnosti

Vrak ponorky bývá každoročně monitorován, neboť se na jeho palubě nachází reaktor s uranovým palivem a dalšími radioaktivními izotopy jako Cesium-137 a Stroncium-90. Další problém představují dvě torpéda s bojovými plutoniovými hlavicemi. První úniky radioaktivního materiály byly zaznamenány již v 90. letech minulého století, další byly potvrzeny v roce 2007. Údaje z roku 2019 jsou však šokující. Norsko se totiž rozhodlo použít pro analýzu vraku podvodního robota ROV Aegir 6000, díky němuž zjistilo, že ponorka momentálně uvolňuje až 800 tisíckrát více záření než je obvyklé množství naměřené v jiných oblastech Norského moře. Vzorek byl údajně odebrán v blízkosti provzdušňovací díry, z níž občas stoupá záhadný oblak prachu, a která by podle vědců mohla být v přímém kontaktu s reaktorem uvnitř vraku. Ačkoliv podle vědců nepředstavuje záření v mořské hloubce 1 700 metrů pro člověka reálné nebezpečí, zdaleka ještě není vyhráno. Plutonium-239 použité v bojových hlavicích má totiž poločas rozpadu 24 000 let...