Rusové zbrojí, založili v jednom dni šest velkých válečných plavidel

Dvacátý červenec bude zapsán do historie ruského námořnictva velkým písmem. V loděnicích Petrohradu, Severodvinsku a Kerči byly založeny kýly šesti velkých vojenských plavidel, po dvou v každém závodě. Jedná se o atomové ponorky, raketové fregaty a univerzální výsadkové lodě s velkým výtlakem, které jsou schopné zasazovat i letecké údery. Možná je to připravovanou odpovědí na zvyšující se vojenské výdaje Spojených států, které navíc pobízejí k investicím i ostatní členy NATO. Co je to za lodě a v jakých loděnicích se staví?

Atomové ponorky Jaseň M

Těmito plavidly chce ruské námořnictvo nahradit dosluhující podvodní lodě Akula a Oscar, který je rovněž třídou známé potopené ponorky Kursk. První exemplář tohoto Projektu 885 a dá se říci i prototyp se stavěl celých 21 let, od roku 1993 až do 2014, kdy byl předán do služby. Další lodě této série se však stavěly už jako „885 M“, tedy v modernizované verzi. Včetně dvou nově založených jedinic běží práce aktuálně na osmi ponorkách v různém stupni dohotovení. První dvě už brázdí moře v rámci zkoušek, další se staví či dokončují. Nejnovější přírůstky byly pojmenovány Vladivostok a Voroněž, tedy po významných ruských městech.

Ponorky Jaseň-M mají délku 130 metrů, výtlak při ponoření 13 tisíc tun a rychlost pod hladinou 58 kilometrů v hodině. Ponořit se mohou až do hloubky 600 metrů a strávit na oceánu nepřetržitě 100 dní. Pohání je atomový reaktor o výkonu 190 MW, tedy asi jako desetina výkonu jaderné elektrárny Dukovany, nebo 200 železničních lokomotiv. Na palubě ponese 30 torpéd standardního průměru 533 mm a desítky raket Cirkon nebo Kalibr. Úkolem ponorek bude jaderné odstrašení protivníka a v plánu je postavit celkem 10 kusů v této sérii. Severodvinsk je tradiční ruskou ponorkovou základnou a loděnicí, která už postavila desítky podobných plavidel. Leží v severní ledové pustině evropské části Ruska u pobřeží Severního ledového oceánu.

Fregaty projektu 22350

Jedná se o hladinová plavidla, poněkud menší, než torpédoborce, nebo výše uvedené ponorky Jaseň M. Jsou to hbité lodě, dosahující rychlosti až 30 uzlů, tedy 56 kilometrů v hodině, vyzbrojené raketami Onyx a Uragan, jejichž hlavním úkolem je ochrana hladinových svazů a ničení nepřátelských námořních formací. Posádku tvoří 200 námořníků a jako doplněk i jeden protiponorkový vrtulník. Loděnice v Petrohradu mají s tímto typem lodí velké zkušenosti a počítá se, že vstoupí do služby v roce 2028.

Vrtulníkové lodě „Příboj“

Tomuto typu plavidel se říká univerzální výsadková loď a Rusko s ním nemá zatím příliš zkušeností. Jak by se mohlo zdát, není to jakási menší letadlová loď, ale samostatná jednotka uzpůsobená výsadku vojska na břeh. Jedná se o impozantní plavidla o výtlaku 28 tisíc tun, které budou nést až 20 útočných vrtulníků, nebo letadel s kolmým startem. V tomto smyslu budou sloužit jako malá letadlová loď. Ovšem v útrobách této 220 metrů dlouhé lodi se bude nacházet 6 výsadkových člunů, až 75 kusů bojové techniky (tanky, obrněné transportéry, nákladní vozy) a 1000 námořních pěšáků. Stavba těchto lodí je ruskou odpovědí na zrušenou dodávku francouzských plavidel typu Mistral, které se Francie na nátlak Spojených států nakonec rozhodla Rusku nedodat. Budou postaveny ve městě Kerč, které se nalézá ve východní části poloostrova Krym. Spuštění na vodu se předpokládá v roce 2025 a o rok či dva později by měly nastoupit do služeb námořnictva. Počkejme si, jak se Rusko vypořádá s tímto typem plavidel, u kterých na rozdíl od fregat a ponorek nemá příliš zkušeností.