MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Kde se to v těch Korejcích bere?

Korejská republika, tedy Jižní Korea, je stát, který od devadesátých let prošel obrovským rozvojem. Před padesáti lety rolnická země se změnila v technologický gigant. Stát jen o málo větší než Česká republika těží z potenciálu městského obyvatelstva. Vždyť tu žije přes 50 milionů lidí! Výsledek? Jedny z největších světových oceláren i loděnic a řada světoznámých firem zabývajících se elektrotechnikou. Samsung nebo LG jsou jen ty zcela nejznámější.

Místním automobilkám se pak povedlo napodobit dřívější úspěch těch japonských. Na americký a evropský trh začaly dodávat nejdříve zejména levnější zboží. Postupem času své modely stále modernizovaly a do vývoje zapojovaly i odborníky z náročných trhů. Dnes tak o Hyundai i30 nebo Kii Sportage nikdo nemůže říct, že nepatří k tomu lepšímu, co u nás lze pořídit.

Co dnes umí infotainment v běžném korejském voze?

Jestli si na něčem řada automobilek umí vylámat zuby, je to infotainment. Obří dotyková obrazovka mezi řidičem a spolujezdcem patří ke každému dnešnímu lépe vybavenému vozu. Hardware i software za kapacitním displejem ale bývá různé kvality. Své o tom vědí například majitelé modelů Toyota nebo Honda. Japonské technologie patří k těm nejšpičkovějším, ovšem v útrobách japonských aut na to určitě nepřijdete.

Vraťme se ale do Koreje (či spíše do Žiliny, kde se vyrábí) a podívejme se útrob infotainmentu v běžném SUV střední velikosti Kia Sportage. Přítomnost Bluetooth a spousty dalších možností připojení externích zařízení či jiné dnes už běžné prvky tu zřejmě nikoho nepřekvapí, stejně jako navigace. Co už překvapit může, to je její spolupráce s adaptivním tempomatem a systémem čtení dopravních značek. Ten podle uživatelů funguje výborně. Málokterou značku neodhalí. Tím překonává například i německou prémii v podobě značky Mercedes-Benz.

A peckou v oblasti technologií je i aplikace Kia UVO Connect. Díky ní má majitel informace o voze přímo ve svém telefonu a některé modely lze pomocí UVO i ovládat - například na dálku nastartovat a v zimě přijít do vyhřátého vozu.

Skvělou novinkou jsou kamery snímající mrtvé úhly. Obraz z nich se nepřenáší na displej na středové konzoli, ale na menší displej před řidičem. Analogový rychloměr a otáčkoměr jsou nahrazeny mnohem univerzálnějším řešením. Obě části jsou navíc propojeny v jeden celek, což je po designová stránce opravdová lahůdka.

A co tomu říká řidič?

Jedna věc je, co auto umí, a druhá, jak se za jízdy ovládá. Spousta automobilek schovala ovládání řady funkcí v infotainmentu pěkně hluboko. Dotykové ovládání pak z jejich změny za jízdy dělá adrenalinový zážitek. Korejci se touto cestou nevydávají. Základní funkce se stále ovládají hezky postaru pomocí tlačítek. Řidič si tedy určitě nemá na co stěžovat. Spíše naopak. Nejběžněji používané funkce navíc může ovládat i pomocí tlačítek na volantu. A ty má Kia vážně vychytané - skvěle rozmístěné a ergonomicky vypracované, aby je po pár jízdách bylo možné ovládat i poslepu.

Vydrží to?

Když se hovoří o korejských vozech, nejčastější otazníky visí nad spolehlivostí. Doby, kdy Kia uzavírala žebříčky TÜV jsou však už dávno minulostí. Sedmiletá záruka hovoří za vše. Zkušenosti majitelů pak potvrzují, že bezproblémové nebývají jen motory a podvozky, ale právě i moderní technologie na palubě korejských vozů. Prostě není čeho se bát.