MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Například včely. Vedle těch, které pomáhají při výrobě medu, mohou existovat roje, které indikují biologické zamoření při teroristických útocích nebo válečných konfliktech. Včely medonosné umějí odhalit původce různých nakažlivých onemocnění, např. antraxu, neštovic nebo moru.

Vedle toho také dokáží odhalit miny. A to celkem jednoduše. Jejich výcvik je levný a rychlý, v přepočtu vyjde na několik tisíc korun a trvá jen pár dní. Jak probíhá? Včelám poskytnete potravu za přítomnosti hledané látky, mají jedno z nejcitlivějších čichových ústrojí na světě a tak si tyto dva vjemy spojí.

Když jim lidé při výcviku dávali potravu a při tom vypouštěli pach výbušné látky, například TNT, tak včely v případě hladu logicky hledaly TNT. Předpokládaly, že tam, kde je tato látka a její zápach, tam je i žvanec…

Ukázalo se, že včely jsou schopny najít zakopané miny uvolňující trinitrotoluen i na místech vzdálených několik kilometrů od úlu.

Samozřejmě tato metoda má i nevýhody. Včely rychle zjistí, že v přírodě už nalezený zápach TNT není spojen s nalezením potravy a přestanou hledat. Výcvik se proto musí často opakovat. Navíc včely jsou maličké a je dost těžké v minovém poli pozorovat, kam přesně letí a kde vlastně miny cítí.

Speciálně pro tyto účely tedy vědci sestrojili laserový radar, který dokáže měřit "mapu hustoty včel". I tohle má ale svou slabinu, radar funguje jen na rovině a minová pole jsou i v kopcích a horách.

Můra ve službách pyrotechniky

Možná lépe než včely mohou posloužit můry. I můru můžete naučit podmíněnému reflexu "TNT=žvanec". Podmíněné reflexy zvířat zkoumal už na přelomu 19. a 20. století ruský vědec I. P. Pavlov. Svým psům dával žrát po rozsvícení světla. Psi později začali slintat, když se pouze rozsvítilo světlo. Stejné reflexy mají i můry.

Sice neslintají, ale mohutně přežvykují naprázdno. Vědci vyvinuli speciální mašinky, které jsou tyto pohyby schopny zaměřit. Takže kde nemohou na minovém poli sledovat včely, zapojí do práce můry. I ony mají totiž dokonalý čich a i ony jsou schopny po speciálním tréninku hledat miny.

Miniaturní elektrody měřící aktivitu svalů ústního ústrojí můr byly sice skvělý nápad, ale vědcům uniklo, že můry se dožívají jen dvou týdnů. Navíc na stará kolena (což je asi tak po týdnu života) o čich pomalu přicházejí, takže i tahle metoda je dosti nepraktická a výcvik se prodražuje.

Američtí vědci se ale jen tak nevzdají a už začali cvičit i vosy. Stejně jako včely nebo můry, i vosy se rychle naučí spojit si potravu a nějaký pach. V jejich případě se čich využívá nejen k detekci výbušnin, ale i drog.

Udělat z obyčejné vosy minohledačku či členku drogové policie trvá pouhé dvě hodiny. Poté se vosy nevypouštějí mezi lidi ani na minová pole, ale zůstanou pěkně v obyčejných kelímcích od piva s proděravělými průduchy. Blízkost miny či drog pozná jejich trenér jednoduše, vosy se začnou tlačit k průduchům v naději, že dostanou něco dobrého.

Vosy umějí hledat i zavalené osoby

V běžné praxi by se vosí pomocníci měli objevit do pěti až deseti let.Měli by čenicháním zajišťovat bezpečnost na letištích a v metru. Slibné je i použití k vyhledávání zavalených osob. Stejně jako u vyhledávání drog či min, i tady by se vedl výcvik využívající podmíněných reflexů zvířat. Najít pach, dostat jídlo.