Neznámí vědátoři, kteří změnili svět

Jsou to právě vědci, kdo lidskou společnost a technologie posunují vpřed. O některých víme první poslední, ale jiní – paradoxně neméně významní – se nacházejí v ústraní zájmu. Ale i oni přispěli svými objevy. A to sakra důležitými!

Joseph Lister
Tento britský vědec pracoval jako chirurg, přičemž dokázal vyřešit problém infekcí, které zabíjely zhruba polovinu pacientů po provedení amputace. Studoval práce Louise Pasteura a na jejich základě se rozhodl v pooperační léčbě používat karbolovou kyselinu. Donutil chirurgy, aby si v ní myli ruce před zákrokem, stejně tak v ní omýval chirurgické nástroje. Přivedl tak do nemocničního prostředí sterilitu. Jeho objev je považován za jeden z nejdůležitějších v medicínské historii.

John Bardeen
Americký fyzik, elektroinženýr a jeden z mála vítězů Nobelovy ceny. Rozhodně ji získal zaslouženě, protože v roce 1956, spolu s dvěma kolegy, přivedl na svět první elektrický tranzistor, tedy prostředek, který zjednodušil vývoj prakticky jakéhokoliv elektrického spotřebiče v moderním světě. Jeho objev jednoznačně změnil svět k nepoznání.

Karl Landsteiner
Víte, jakou máte krevní skupinu? Pak vězte, že je to valnou měrou zásluha rakouského vědce Karla Landsteinera, který se o rozlišení krevních skupin zasloužil ze všech nejvíce. Díky němu se rapidně zvýšily šance na přežití operací. Navíc doložil katastrofální důsledky transfuzí špatnou krevní skupinou a položil základy testování otcovství. Tím ale tento nebývale plodný vědec nekončil. Zásluhy má i v dalších průlomech imunologie, histologie či anatomie.

James Clerk Maxwell
Některými kolegy je nazýván jako otec moderní fyziky. James Clerk Maxwell je každopádně zásadní figurou v oblastech termodynamiky, elektriky, fotografie i nukleární energie. Jeho výzkum elektromagnetických spekter vedl až k takovým objevům, jako je televize, rádio či mikrovlny. Jeho poznámky k elektromagnetickému poli posloužily Albertu Einsteinovi jako základ při formování teorie relativity. Aby toho nebylo málo, postaral se i o první barevnou fotografii.

Leo Szilard
Jeden z méně známých, zato však nejvýznamnějších spolutvůrců známého projektu Manhattan, tedy americké atomové pumy. Szilard pracoval na řetězové reakci, jež se ukázala být zásadním procesem pro vznik nukleární zbraně. Byl také člověkem, jenž přesvědčil prezidenta Roosevelta o nutnosti vlastnictví takových zbraní. Věřil totiž, že Němci vyvíjejí cosi podobného. Sice nesnášel násilí, ale paradoxně zároveň vypustil džina z láhve.