MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Některé země mají dokonce své tradiční svátky, při kterých se alkoholickými nápoji rozhodně nešetří. Lidé v tyto dny už tak počítají s tím, že střízliví domů nepůjdou.

Snad nejvíce alkoholu se spotřebuje každý rok dne 17. března, kdy lidé hlavně v Irsku a  ve Spojených státech amerických slaví Den svatého Patrika. Irové s alkoholem určitě při oslavách nešetří, vždyť jsou druzí na žebříčku, který ukazuje roční spotřebu alkoholických nápojů.

Ne vždy se ale Den svatého Patrika oslavoval tak bujaře jako dnes. Svátek měl dříve spíše náboženský charakter. Svatý Patrik (asi 387 – 493) se totiž významně zasloužil o rozšíření křesťanské víry v Anglii i v Irsku. Když bylo Patrikovi asi 16 let, unesli ho Irové do své země, kde jim měl sloužit jako otrok. Po několika letech se Patrikovi právě v Irsku prý zjevil sám Bůh, který ho nabádal k útěku do rodné Británie. Patrik skutečně do svého rodiště odjel, stal se zde dokonce knězem a seznamoval místní pohany s myšlenkami křesťanství. Podle staré pověsti byl Patrik opatem a následně biskupem i v severním Irsku, ve vsi Armagh. Irové ho také nejvíce uznávali a po Patrikově smrti začali pořádat oslavy na jeho počest. V Irsku bychom proto mohli najít spoustu kostelů i jiných církevních staveb, které jsou zasvěceny právě svatému Patrikovi.

Dnes už bychom těžko našli na oslavách Dne svatého Patrika nějaké náboženské znaky. Od minulosti se dodnes dochovala tradice zelené barvy a jetelových trojlístků. Tyto květiny prý používal svatý Patrik jako pomůcku, na které ukazoval lidem princip Nejsvětější  Trojice. Dnes je při oslavách takřka povinností zelené oblečení a konzumace zelených pokrmů. Dokonce i pivo má v Den svatého Patrika zelenou barvu. Svátek se slaví v Irsku a ve Spojených státech amerických prakticky stejně – na stolech nesmí chybět zelí se slaninou nebo s hovězím masem a samozřejmě také spousta alkoholu.

S tradičními oslavami Dne svatého Patrika přišli v roce 1737 irští přistěhovalci v americkém městě Bostonu. Odtud se tradice přesunula v roce 1762 do New Yorku a poté do Irska. Den svatého Patrika se slaví i na řadě dalších míst, například v Kanadě, Argentině, Austrálii nebo na Novém Zélandu. Dne 17. března se tak tedy hromadně opíjejí lidé po celém světě.

Celé Mexiko zase ožívá a popíjí ve velkém každý rok dne 5. května. Tento den se zde totiž slaví svátek s názvem Cinco de Mayo. Mexičané do sebe lijí svůj tradiční alkoholický nápoj, tequilu vyrobenou z modré agáve, a oslavují vítězství svých předků v bitvě u Puebla, která se odehrála v roce 1862. Vítězství v této bitvě je jistě důvodem k oslavě, vždyť Mexičané porazili armádu Napoleona II. (1808–1873), která byla velmi silná, prakticky neporazitelná. I přesto, že Francouzů bylo v bitvě téměř dvojnásobek než Mexičanů, díky vedení generála Ignacia Zaragozy Seguína (1829–1862) oslavovali mexičtí vojáci vítězství.

A i dnes oslavují toto vítězství všichni Mexičané a někteří obyvatelé Spojených států amerických. Nezbytnou součástí těchto oslav je právě alkohol ve velkém množství a nepsaným pravidlem je i tradiční mexické oblečení včetně sombrera na hlavě. Celé Mexiko tento slavný den tančí a hlavně popíjí tequilu.

I Židé mají svůj svátek, při kterém je prý přímo povinností nezřízeně se opít. Tento svátek plný alkoholu se jmenuje Purim a datum jeho konání je každý rok jiné. Purim se totiž slaví podle hebrejského kalendáře a připadá tak na 14. nebo 15. den měsíce adaru. Většinou tedy vychází datum svátku na měsíc březen a Židé ho slaví celý den a celou noc.

A co že se vlastně tak bujaře slaví? Židé ve svátek Purim oslavují osvobození svých perských předků od nadvlády panovníka Hamana, který plánoval vyvraždění všech Židů. O plánech krutého vládce bychom se více dozvěděli v Knize Ester, která je součástí biblického Starého zákona. Postavy z této knihy, Mordechaj se svou neteří Ester, se nejvíce zasloužili o osvobození Židů. Proto se dnes lidé při svátku Purim za tyto hrdiny převlékají.

Při oslavách nesmí chybět spoustu dobrého jídla a hlavně alkoholu. Podle některých záznamů se Židé při těchto oslavách musejí opít, a to hlavně vínem. Židé tuto tradici opravdu dodržují a každoročně se tak opijí do němoty.