Geniální nápady Leonarda da Vinciho překonaly svou dobu

Leonardo da Vinci ale nebyl jenom skvělým malířem a sochařem, vyznal se i v architektuře, přírodních vědách a hudbě. Ve své době byl také dobrým spisovatelem a autorem několika dokonalých vynálezů, z nichž některé našly uplatnění i dnes.

Leonarda da Vinciho fascinovali ptáci svou schopností létat. Toužil se také přiblížit mrakům, a tak tyto živočichy sledoval i několik hodin denně. Za pár let tak vyzkoumal, jak vlastně ptáci létání realizují a napadlo ho sestrojit zvláštní stroj, za pomocí kterého by se mohli vznášet i lidé. Dochovalo se spoustu nákresů da Vinciho létajících zařízení, která v lecčem připomínají ta dnešní.

Leonardo například zakreslil větroň, který měl pohyblivá křídla. Vynález to byl na dobu renesance dosud nevídaný. Do svého větroně nezapomněl konstruktér dát i sedadlo pro pilota. Podle středověkých dokumentů měl Leonardo svůj stroj vyzkoušet dne 3. ledna roku 1496. Tento test ovšem dopadl neúspěšně a větroň se zřítil.

Leonardo da Vinci ale nic nevzdával a vymyslel další létající zařízení, kterému tentokrát přimontoval vrtuli. Předchůdce moderního vrtulníku tak byl na světě. Ten renesanční museli ale řídit čtyři lidé a vrtule měla podobu spirály. Odborníci dnes zastávají názor, že taková helikoptéra nemohla nikdy létat vzduchem. I přesto měl da Vinci na svou dobu geniální nápad, který mohl fungovat. Na konci 20. století odborníci v Kanadě zkonstruovali větroň podle da Vinciho kreseb a skutečně se vznesl do vzduchu. První let člověka tak možná nemají na svědomí bratři Montgolfierové, kteří v roce 1783 sklidili úspěch se svým horkovzdušným balonem, ale da Vinciho větroň.

I v oblasti architektury měl Leonardo da Vinci několik pozoruhodných nápadů. Někdy kolem roku 1520 zakreslil návrh jednoobloukového mostu, který měl stát v Konstantinopolu. Jeden oblouk měl neuvěřitelných 240 metrů. Tento projekt se dostal do rukou samotného sultána Beyazida II. , který ho ovšem považoval za neuskutečnitelný. Leonardo ale pracoval dál a vymyslel zvláštní druh mostu, který byl určen zejména pro armádu. Byl totiž otočný a konstruován tak, aby se dal postavit za krátkou dobu. K tomuto účelu sloužila řada lan a kladek. Jednoobloukový most zaujal architekty a konstruktéry dnešní doby a odborníci rozhodně nepovažují da Vinciho nákres za nemožný jako sultán Beyazid II. V Norsku tak stojí Leopardův most ve zmenšené podobě. Projít se po něm můžete ve městě As nedaleko hlavního města Osla.

Leonardo da Vinci myslel i na potřeby vojáků a zdokonaloval tak tehdejší vojenskou techniku. V tomto odvětví se Leonardo ale nepohyboval často, válku totiž považoval za nejhorší lidské počínání. I přesto se dodnes dochovaly nákresy strojů pro potřeby armády. Aby bojovníkům usnadnil jejich náročný život, pokusil se zkonstruovat tříhlavňový kanon. V době renesance měl tento vynález nevídaně velkou palebnou sílu a likvidoval by nepřátele tak, jako žádný jiný prostředek. V da Vinciho kresbách bychom našli i předchůdce dnešního kulometu nebo tanku. Ten renesanční využíval tažné koňské síly. Jen pro představu – tanky podobné těm dnešním se začaly vyrábět až za první světové války.

Kdybychom nakoukli do da Vinciho deníků a zápisníků, moc bychom se toho nedozvěděli. Své poznámky si totiž Leonardo psal tajným písmem. Odborníky, kteří se rozhodli jeho zápisky studovat, písmo nejdříve zaskočilo. Když ale přiložili ke stránce zrcadlo, dokázali text přečíst. Proč ale psal Leonardo da Vinci takovým písmem? Podle jedné teorie renesanční génius nechtěl, aby jeho nápady někdo zneužil. Jiná verze zase tvrdí, že byl da Vinci levák a psal tak zrcadlovým písmem z ryze praktického důvodu – aby si neušpinil ruce od inkoustu. I dnes se se zrcadlovým písmem setkáme. Všimli jste si, že je tímto způsobem vytvořen nápis na sanitkách a podobných autech? Ostatní lidé pak vidí nápis správně ve svém zpětném zrcátku v autě.

Leonardo da Vinci přišel také zakreslil, jak by mělo vypadat ideální lidské tělo. Tento návrh je zobrazen v kresbě Vitruviův muž z roku 1492. Proporce tohoto lidského těla stanovil Vitruvius, římský architekt. Informace o stavbě těla se Leonardo dozvídal z pitev, kterých zrealizoval na třicet. Díky tomu perfektně ovládal anatomii a jako vůbec první zakreslil některé lidské orgány. Dochovaly se například kresby dělohy i s plodem, svalů a šlach i lidské páteře. Tyto základní lékařské poznatky se staly předmětem studií po několik let a i za 500 let později z jeho nákresů vycházeli lékaři.

Když se da Vinci dopodrobna seznámil se stavbou lidského těla, začal podle této předlohy konstruovat prvního robota. Nákresy umělého člověka pocházejí z roku 1495. Leopardova robota si můžeme představit jako muže v brnění. Další robot spatřil světlo světa až v roce 1738, kdy ho sestrojil francouzský konstruktér Jacques Vaucanson. Na dobu renesance měl tedy Leonardo da Vinci opravdu geniální nápad.