Také letos jsme si 24. dubna připomněli začátek jednoho z nejkrutějších období v dějinách, Arménské genocidy, která bývá historiky označována za vůbec první jednoznačně historicky zaznamenanou genocidu v dějinách. Dodnes tento spor vráží klín mezi Turecko a Arméni, která po něm žádá odškodné za spáchaná zvěrstva. Rozdílný pohled na celou situaci má také svět. Ač je mezinárodně uznaná 28 důležitými zeměmi včetně České republiky, stále mezi nimi chybí oficiální uznání od USA a Velká Británie.
Jak probíhala Arménská genocida?
Arménskou genocidu vyprovokovala prohraná bitva Osmanské říše u Šarikamiše, ve které v lednu 1915 zvítězila ruská vojska. Jelikož Arménie bojovala na straně Rusů, byla na ni svalena vina za tuto prohru, a také za ni měla zaplatit krutou daň. Následovaly okamžité popravy silných mužů a následné deportace v drastických podmínkách, případné pochody smrti přes Syrskou poušť. Postupné likvidace měly za následek vyhlazení téměř 90 % Arménů. Dnes připomíná tuto událost Památník arménské genocidy, pietní místo s výhledem na horu Ararat, která se jakožto národní arménský symbol paradoxně tyčí za uzavřenou hranicí na území dnešního Turecka.
Jak se k této problematice postavily ostatní země?
Rozdílný pohled na Arménskou genocidu mají nejen Arménie a Turecko. To tvrdí, že šlo o smrt "pouhých" několika set tisíc lidí na obou stranách válčících stran v důsledku občanské války. Arménie si naopak stojí za tvrzením, že se jednalo o plánované vyvražďování, které stálo životy 1 - 2 milionů arménských obyvatel. K tomu názoru se přiklání Rusko, Kanada, Francie, Švédsko, Litva, Polsko, Německo, Rakousko, Lucembursko, Švýcarsko, Belgie, Nizozemsko, Itálie, Vatikán, Řecko, Bulharsko, Kypr, Libanon, Argentina, Brazílie, Chile, Paraguay, Uruguay, Venezuela, Bolívie, Slovensko a od dubna 2017 také Česká republika. Genocidu naopak neuznávají islámské země a ani Spojené státy či Velká Británie, nejspíš pro zachování přátelských vztahů s Tureckem jako spojencem v NATO.
Jak Arménská genocida inspirovala nacisty ve 2. světové válce?
Koncentrační tábory, pochody smrti či plynové komory jasně poukazují na nacistická zvěrstva 2. světové války. Lidstvo se s nimi však již setkalo dříve, právě v průběhu Arménské genocidy. V jejím průběhu Turci organizovali pochody smrti přes Syrskou poušť, zřídili 25 koncentračních táborů a naháněli zajaté Armény do jeskynních systémů s cílem udusit je kouřem z ohně rozdělaného u vstupu. Němci později tento nápad jen zdokonalili a namísto jeskyní používali vražedné plynové komory. Turci je inspirovali i co se transportu týče, v tzv. "tureckých dobytčácích" bylo možné přepravit 90 osob, čehož se drželi i nacisté při transportu židů do koncentračních táborů.
Arménská genocida – tragédie, která již 100 let vráží klín nejen mezi Armény a Turky
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!