MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Bývalá Jugoslávie byla země o něco větší na rozlohu i na obyvatelstvo, nežli bývalé Československo. Přesto se nemohla srovnávat s největšími evropskými zeměmi, jako je Německo, Francie, nebo Itálie. To ovšem neplatilo a stále neplatí ve sportu.

Jugoslávie se začala rozpadat v roce 1990, úpadek však začal o deset let později úmrtím sjednocujícího prvku – maršála Tita, hrdiny druhé světové války. V Jugoslávii ovšem nehledě na vnitřní krizi trénovali dobří sportovci, kteří se pravidelně umísťovali na předních místech světových olympiád. Například v roce 1984 v Los Angeles Jugoslávie získala deváté místo v medailovém počtu podle zemí.

A dnes by na tom byla ještě lépe. Pokud bychom sečetli medaile nástupnických států, potenciální sjednocená Jugoslávie by získala 11 zlatých, 6 stříbrných a 8 bronzových medailí. To by jí zařadilo na sedmou pozici v celkovém pořadí zemí a žádný stát Evropské unie by nebyl lepší. Za ní by zůstaly největší evropské země Francie, Německo, Itálie, Španělsko a všechny ostatní v EU. Více medailí na Evropském kontinentu má pouze Velká Británie a Rusko, obě tyto země však nejsou v EU. Před Jugoslávií by byly ještě Spojené státy, Čína, pořadatelské Japonsko a Austrálie. To je velmi dobrý výsledek pro zemi s 20 miliony obyvatel.

Samozřejmě, mezi nástupnickými zeměmi jsou medaile rozloženy nerovnoměrně. Hlavní podíl na dobrém výsledku mají státy Chorvatsko, Srbsko a Slovinsko, naopak Černá hora a Bosna & Hercegovina nezískaly ani jednu medaili.

Zdroje:

(1) Kniha Jugoslávie - Mír, válka a rozpad, autor Noam chomsky

(2) Konečné výsledky LOH v Tokiu: https://www.sport.cz/olympiada/loh-2020-tokio/medaile