MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Slovo idiot je odvozeno z řeckého idiōtēs, které znamenalo „soukromník“ a v městských státech antického Řecka označovalo muže, kteří se starali jen o své soukromé záležitosti a vyhýbali se účasti na veřejných věcech. Současně Idiot je v rámci lékařství zastaralé označení pro člověka postiženého těžkou mentální retardací.

Lékařské označení idiota napovídá, co může užitečný idiot znamenat. Idiot označuje člověka, který nedělá logické a promyšlené věci, ale naopak: dělá věci hloupé. Užitečný idiot tedy bude označovat člověka, který dělá věci hloupé, avšak současně je někomu užitečný.

A tak se pomalu přibližujeme tomu, kým je ve skutečnosti užitečný idiot. Pokud je daný člověk idiotem, znamená to, že nedělá věci rozumné. Tedy, nedělá věci, které jsou rozumné pro něj a pro jeho okolí. Připojíme-li slovo užitečný ke slovu idiot, znamená to, že tento nerozumný člověk (tedy idiot) je ovšem pro někoho užitečný.  Ale pro koho?

Každý užitečný idiot má za sebou někoho, s kým se radí. Ten „někdo“ (těchto lidí může být ovšem i více) kontinuálně dodává danému užitečnému idiotovi informace a směr, kterým je potřeba jít, samozřejmě, že ke „světlým zítřkům“. Základem je, že užitečný idiot dělá věci ze své vlastní vůle, ze svého přesvědčení. Je to proto, že jeho rozum je mdlý a nedojde mu, že pracuje pro dotyčného, který ho „vede“, dodává mu směr, informace, jistotu. Tento „dotyčný v pozadí“ má zpravidla velký užitek ze svých užitečných idiotů. Když užitečný idiot zakolísá, tento „mentor“ vyskočí a pomůže užitečnému idiotovi pokračovat. Pokud užitečný idiot nemůže pokračovat dál, odstaví ho. A co se může stát, pokud náhodou užitečnému idiotovi dojde, o co ve skutečnosti jde? Reakce mentora může být často mnohem tvrdší: ukáže teď již bývalému užitečnému idiotovi kompromitující materiály, které na něj má a uklidí ho tak daleko, aby tento bývalý užitečný idiot nemohl škodit, tedy sdělit pravdu ostatním užitečným idiotům.

V praxi ovšem nelze s jistotou rozlišit, jestli se jedná o užitečného idiota nebo přímo o zločince. Užitečný idiot jedná sice hloupě, proti společenství, ve kterém žije, tedy ve skutečnosti i proti sobě samému a své rodině, ale alespoň jedná ze svého přesvědčení. Byl prostě někým zmanipulován a ve svém bludu nadále setrvává, protože mu jeho mdlý rozum neumožnil postřehnout hloupost svých názorů. Zločinec naproti tomu ví, že dělá zlé věci. V praxi je ovšem velmi tenká hranice mezi užitečným idiotem a zločincem – prostě to na první pohled vidět není. Z pohledu morálky se však jedná o odlišnost zcela zásadní: zločinec je zcela zavrženíhodný. Užitečný idiot ne – toho je třeba pouze odstavit z rozhodování o důležitých věcech a přesměrovat například na zahradničení.

Přestože by si někdo mohl myslet, že užiteční idioti jsou zejména mezi politiky, není to tak úplně pravda: u politiků to je jen hodně vidět, protože se na ně skrze televizní obrazovky dívá celý národ. V běžném životě vidíme například častý případ, kdy manželka „naprogramuje“ svého manžela, který pak bezduše jezdí s nákupním vozíkem po supermarketu pár metrů za ní. V náboženských sektách se to užitečnými idioty taky jen hemží. Když se pozorně zadíváme na svět kolem nás, vidíme obrovské množství užitečných idiotů. A to je právě ta chvíle, kdy bychom se měli zamyslet a zeptat se: komu vlastně dělám užitečného idiota já?

Zdroj:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Idiot