Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Pygmalion efekt / foto: shutterstock

Slavné psychologické experimenty: Do jaké míry vás ovlivní očekávání druhých?

Může vést pozitivní očekávání k pozitivnímu výsledku? Ovlivňuje naše negativní přesvědčení i druhé lidi? Podle legendárních psychologických experimentů je to více než patrné. Pojďme si přiblížit ty nejznámější z nich.

Pygmalion efekt a jeho testování na žácích

Dle experimentů toho naše očekávání dokáže ovlivnit opravdu hodně. Přibližme si nyní experiment, který byl proveden na konci 60. let 20. století. Jedná se o experiment, který uskutečnil psycholog Robert Rosenthal s Lenorem Jacobsonem. Na začátku školního roku vybrali průměrně inteligentní žáky a jejich učitelům bylo sděleno, že se jedná o nadprůměrně inteligentní žáky s mimořádným nadáním. Učitelé netušili, že to není pravda a po celou dobu experimentování se k těmto žákům chovali tak, že jsou nadaní. Věnovali jim větší pozornost a podporovali je. Na konci tohoto experimentu žáci vyplnili inteligenční test a bylo zde patrné, že žáci, u kterých učitelé měli vysoké očekávání a přesvědčení, že jsou nadprůměrně inteligentní, vykazovali najednou o mnoho lepší výsledky, nežli předtím. To znamená, že tento efekt na ně působil tak, že se jim díky příznivému naklonění učitelů zvedla sebedůvěra a ruku v ruce s tím i inteligence. Tento jev se označuje jako tzv. Pygmalion efekt.

Golemův efekt bývá častým problémem na pracovištích

Oproti tomuto pozitivnímu efektu existuje také takzvaný Golemův efekt. V tomto případě se jedná o záporné očekávání, zatímco u Pygmalion efektu je to pozitivní očekávání. Opět na základě experimentu se došlo k tomu, že negativní očekávání podporuje také vznik negativního výsledku. V tomto případě, pokud učitel dostane informaci o žákovi, že je podprůměrný a bez šancí na úspěšné výsledky, bude se k němu tak i chovat. Jeho negativní očekávání povede k tomu, že sám demotivovaný žák půjde se svými výsledky dolů. Tyto jevy jsou často k vidění nejen ve školách, ale také například na pracovišti, kdy negativní očekávání od šéfa mimořádně snižuje výkon jeho týmu a jeho zaměstnanců. Stejně tak je tomu ale i naopak.

Platí to i na zvířata?

Zajímavým potvrzením těchto efektů je známý experiment s krysami v bludišti. Ten provedli v roce 1963 pánové Rosenthal a Fode, kdy studentům psychologie sdělili, že mají naučit projít krysy bludištěm. Každý student dostal jednu krysu a některým studentům řekli, že jejich krysy jsou chytřejší a ostatním studentům řekli, že mají hloupější krysy. Ve skutečnosti ale tyto krysy byly na tom se svojí inteligencí stejně. Ukázalo se, že tento efekt platí i na zvířata, když studenti, kteří byli přesvědčeni o tom, že mají chytřejší krysy, prokázali následně se svými krysami daleko lepší výsledky a naučili je projít bludištěm o mnoho rychleji. Zatímco studenti, kteří si mysleli, že jejich krysy jsou zaostalejší, se k nim tak rovnou chovali, věnovali jim méně úsilí a pozornosti a krysy měly následně problém bludištěm úspěšně projít. Pygmalion efekt a Golemův efekt tak fungují jak na lidi, tak i na zvířata a zde tedy můžete vidět, že se vliv našeho očekávání rozhodně nevyplatí podceňovat.

Zdroje:

https://brainee.cz/blog/sebenaplnujici-proroctvi-aneb-proc-si-davat-pozor-na-to-jak-o-sobe-smyslite

https://wikisofia.cz/wiki/Pygmalion_efekt

Slavné psychologické experimenty: Do jaké míry vás ovlivní očekávání druhých?

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!