Syntetická barviva z dehtu a ropy
K barvení potravin se používají tři základní skupiny barviv – přírodní, syntetická identická s přírodními a čistě syntetická. Poslední skupina je přitom nejrozšířenější. Přírodní barviva jsou totiž o něco dražší a méně stabilní, navíc nevytvoří tak zářivou barvu, a tak se výrobcům nevyplatí po nich sahat. A z čeho se tedy syntetická barviva vyrábí? V naprosté většině z dehtu nebo ropy.
První potravinářská barviva syntetického původu se začala vyrábět v roce 1856. Od té doby jich vznikly stovky – a většina z nich byla záhy zakázána kvůli toxickým účinkům. Všechna umělá barviva, která se dnes používají, prošla klinickými testy na zvířatech a podle Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin nepředstavují významná zdravotní rizika. Na druhou stranu se seznam schválených barviv v některých zemích liší. O jejich skutečné bezpečnosti se tak vedou spory, a to zejména u dětí.
Která jsou nejhorší?
Pozor bychom především u dětí měli dát na karmín, červené barvivo, které najdeme pod označením E120, žluť označenou E110 a brilantní modř E133 nebo modrou E124. Všechna tato barviva se spojují s dětskou hyperaktivitou, mohou ale vyvolat i astma, kopřivku, trávicí obtíže nebo otoky. U modrých barviv dokonce existuje podezření, že se jedná o karcinogen. Bohužel se se všemi těmito barvivy setkáme celkem často – jsou součástí cukrovinek, ovocných jogurtů, kompotovaného ovoce, limonád, marcipánu nebo třeba žvýkaček.
Umělá barviva je prospěšné vyřadit z jídelníčku především u hyperaktivních dětí, nicméně i u ostatních není od věci je alespoň omezit. Už jen proto, že je nejčastěji najdeme v nezdravě zpracovaných potravinách, které mají na zdraví další negativní účinky.
Zdroje:
(2) https://cs.wikipedia.org/wiki/Žluť_SY
Potravinářská barviva dětem škodí! Jak přesně?
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!