MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Když není dědická smlouva nebo závěť, dědictví se řídí právními předpisy

Pokud neexistuje právní forma vypořádání dědictví před úmrtím zůstavitele, řídí se dědictví zákonem. Mnoho lidí dědictví po sobě neřeší. Nechtějí, jsou nerozhodní, nebo jim to přijde morbidní. Vždyť ještě žiju, tak proč to řešit, na to je času dost. Nebo předpokládají, že se děti nějak dohodnou. Někdy ano. Někdy se sourozenci dohodnou, že vše proběhne dle zákona, a mezi sebou se dohodnou na tom, že někomu připadnou peníze, někomu nemovitost a podobně. Velmi často však při dědickém řízení nastanou pře a hádky, komu co náleží.

Mnohdy jsou právní předpisy pro dědictví nespravedlivé

Sourozenci by se měli o své stárnoucí rodiče zajímat a starat rovným dílem. Je to nepsaná povinnost. Mnohdy to tak ale není. Jeden sourozenec se o rodiče stará. Nakupuje jim, vozí je k lékaři, pomůže na zahradě nebo s opravami v domě nebo v bytě. Druhý sourozenec se neukáže, jak je rok dlouhý, a zavolat stařičkým rodičům je mu také za těžko. Když potom přijde na dědické řízení po skonu obou rodičů, kde není závěť, oběma sourozencům náleží polovina. A tady mohou nastat problémy a sourozenci se mohou dostat vyloženě do války. Právní předpisy bohužel v těchto případech postupují podle litery zákona a ne podle logiky věci. Bohužel.

O dědickém vypořádání je lepší mluvit a vyřešit to včas

Není nad to, když se dědicové dokážou rozumně dohodnout. Ne vždy to ale jde. Z tohoto důvodu je vhodné mít dědické náležitosti vyřešené ještě za života. Rodinu by odchod blízkého člověka měl semknout, ale právě kvůli dědictví se kolikrát zbytek rodiny rozpadne na kousky, které se slepit mnohdy nepodaří.

Zdroj:

https://www.finance.cz/499597-dedictvi-i-posloupnost/