Příběh Virginie Apgar, ženy, jejíž skóre pomohlo zachránit tisíce novorozenců

Virginie Apgar je velmi známou a obdivovanou osobností se světě moderního porodnictví, která vypracovala systém hodnocení posuzující bezprostředně po narození dítěte jeho zdravotní stav na základě jeho prvních projevů. Její cesta k porodnictví přitom nebyla vůbec jednoduchá a v lékařském světě plném mužů musela vynaložit veškeré úsilí, aby dosáhla úspěchu a uznání.

Nelehké studijní období

Už od školních let projevila Virginia zájem o studium medicíny a s tímto cílem započala studia lékařství v roce 1929 jako jedna z devíti dívek na univerzitě v New Yorku. Mezi téměř stovkou mužských adeptů studia dokončila i přesto, že si na ně musela půjčit peníze od rodinných přátel, a v roce 1933 úspěšně promovala. Po promoci se chtěla specializovat na chirurgii, ale jelikož byla v tomto odvětví silná mužská konkurence, mezi kterou by žena téměř jistě neuspěla, rozhodla věnovat anestezii. Díky své cílevědomosti získala brzy po ukončení studijního programu místo v Presbyteriánské nemocnici v Columbii, kde byla po čase dokonce jmenována vedoucí anesteziologického oddělení.

Specializace v porodnictví

Virginia Apgarová se dále specializovala na porodnickou anesteziologii, jelikož se jí nezdála v té době poměrně vysoká úmrtnost žen a dětí při porodu císařským řezem. Šlo jí hlavně o způsob indikace správného množství anestetik v případě nutnosti císařského řezu. V souvislosti s touto problematikou vyvinula v této době dnes již známý bodovací systém, který se zabývá hodnocením nejdůležitějších životních funkcí dítěte ihned po jeho narození. Název APGAR skóre přitom nezavedla sama Virginia, ale byl zaveden až o deset let později lékařem Josephem Butterfieldem, který ho představil v roce 1962 a pod tímto názvem jej publikoval ve svých odborných článcích.

APGAR skóre a jeho význam

Pro APGAR skóre jsou rozhodující první minuty života dítěte, konkrétně minuta první, pátá a desátá. V těchto intervalech jsou pozorovány první projevy a reakce dítěte, podle příjmení lékařky příznačně označeny jako Adaptace kůže = barva kůže, Puls, Grimasy = reakce na podráždění, Aktivita, Respirace = dýchání. Každý z těchto pěti projevů je hodnocen číslem 0-1-2, přičemž čím jsou zjištěné hodnoty vyšší, tím příznivější je stav novorozence. Ideální hodnocení po třech měřeních udává součet hodnot 10-10-10, jestliže se však hranice součtu nedostane pod 8 bodů, je stav novorozence považován za stabilizovaný. Pokud skóre dosáhne rozmezí 5-7 bodů, je třeba lékařské péče, okamžitý lékařský zásah je nutný v případě, že novorozenec vykazuje hodnoty nižší jak 5 bodů. O tom, jak je konkrétně posuzováno bodové hodnocení novorozence, vypovídá následující přehled:

2 body:

Barva kůže: Růžová

Pulz: Nad 100/min

Dýchání: Silný křik

Aktivita: Aktivní pohyb

Reakce na podráždění: Kašel

1 bod:

Barva kůže: Namodralé části končetin

Pulz: Pod 100/min

Dýchání: Nepravidelné

Aktivita: Slabý pohyb končetin

Reakce na podráždění: Stažený obličej

0 bodů:

Barva kůže: Bledá, promodralá

Pulz: Pod 60/min

Dýchání: Žádné

Aktivita: Bez pohybu

Reakce na podráždění: Bez reakce

Dnes je APGAR skóre mezinárodně uznávaný bodovací systém, který se stal běžnou součástí neonatologického vyšetření. Vypovídá o aktuálním stavu novorozence a o případné nutnosti okamžité resuscitace či jiném poskytnutí lékařské péče.