MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

V současné době máme povinnost nosit na veřejnosti roušku nebo podobnou ochrannou pomůcku, která má pomoci zamezit šíření nebezpečného koronavirového onemocnění. Ne vždy však ochranná pomůcka plní svůj účel, kterým je samozřejmě zvýšená ochrana lidského zdraví. Někdy se její používání může podepsat na psychice jedince, který pak reaguje neadekvátním způsobem. Změn chování při používání ochranných pomůcek si již v 80. letech všiml Samuel Peltzman, přední americký ekonom působící na Chicagské univerzitě.

Na co se Peltzman při svém výzkumu zaměřil?

Ekonom Samuel Peltzman se dlouhodobě zabýval dopady regulativních opatření na chování lidí. Zaměřil se hlavně na automobilový průmysl a na sportovní odvětví, kde se postupně začala prosazovat opatření k ochraně lidského zdraví. Ať už to byly pásy či airbagy v autě nebo povinné cyklistické či lyžařské přilby, vždy se jednalo o prvek posilující ochranu a bezpečnost lidí.

Jaký vliv může mít nošení ochranných pomůcek na lidskou psychiku?

Peltzman zjistil, že pokud jsou lidé nuceni k používání ochranných pomůcek, část z nich začne podvědomě podstupovat vyšší riziko. Díky ochranným pomůckám se totiž cítí nedotknutelní až nesmrtelní, a dovolí si jít proto i za hranice, které by nikdy dříve nepřekročili. Například řidiči jezdí v autě vybaveném bezpečnostními prvky více agresivněji, předjíždějí na nepřehledných místech a nedodržují povolenou rychlost. Stejné je to také u lyžařů, cyklistů nebo motorkářů.

Jaké výsledky přinesl výzkumu?

Peltzman zjistil, že povinné bezpečnostní přilby, páteřáky a další ochranné prvky otevírají nové obzory a touhu riskovat, což vede mnohdy k mnohem vyššímu nebezpečí, než by přinesla rizika v původním stavu bez nutných regulativních opatření. Tento efekt byl oficiálně pojmenován po svém objeviteli a mluvíme o něm jako o Peltzmanově efektu.

Jak ovlivňuje nošení roušek naše chování?

Rouška slouží k ochraně lidského zdraví stejně jako bezpečnostní pás v autě nebo lyžařská či cyklistická přilba, takže také u ní můžeme vysledovat již zmiňovaný Peltzmanův efekt. Pokud si nasadíme roušku, získáváme najednou pocit, že se nás nákaza netýká, a dovolujeme si více, než kdybychom roušku neměli. V obchodě místo bleskového nákupu základních potravin zkoumáme složení jednotlivých výrobků, procházíme se v místech s vyšší koncentrací lidí nebo nedbáme tolik na ostatní hygienická opatření jako například okamžitého mytí rukou po příchodu domů.

Jak lze Peltzmanův efekt potlačit?

Vlastní psychiku lze ovlivnit velice těžko. Výhodou však je vědět o tomto efektu a snažit se chovat tak, jak bychom se chovali v případě, že by nás nic nechránilo. Bez roušky bychom se spíše vyhýbali místům s větším počtem lidí a jistě bychom i pečlivěji dodržovali veškerá hygienická doporučení zabraňující šíření nákazy. Proto se i s rouškou chovejme zodpovědně  a doufejme, že již brzy nebude této ochranné pomůcky zapotřebí.