Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Krevní transfuze / foto: Shutterstock.com

Krevní transfuze zachraňuje životy. Cesta k ní vedla ale velmi trnitá

To, co v dnešní době bereme jako samozřejmost, brali ještě před sto lety jako zázrak. Pokusy o krevní transfuzi se ale objevovaly už od 16. století. Víte, kdo se stal prvním "pokusným králíkem" a že první předaná krev člověku byla od zvířete?

Předaná krev ovlivňuje povahu

První pokusy o krevní transfuzi se objevovaly v Itálii, Francii, Anglii i na dalších místech. U některých se zdálo, že budou úspěšné, většinou však vždy na něčem ztroskotaly. Naděje vzplála ve chvíli, kdy v roce 1616 zjistil Angličan William Harvey, že v lidském těle existuje krevní oběh a popsal jeho fungování. Od té doby začaly pokusy - nejprve na zvířatech, s předáním krve od jednoho ke druhému. Spolu s těmito pokusy se objevovaly i domněnky o následcích předání cizí krve. Odborníci se totiž domnívali, že když někomu předají něčí krev, získá vlastnosti dárce. Dokonce se uvažovalo o tom, zda by takto šly "zkrotit" divoké povahy. 

Krevní destičky
Krevní destičky – Zdroj: Shutterstock.com

Beránek zachránce

První skutečná krevní transfuze mezi zvířaty proběhla v roce 1665. Provedl ji anglicky lékař Richard Loser na dvou psech. Tehdy ještě neexistovalo odebrání krve jednomu zvířeti a předání druhému. Oba psi byli spojení stříbrnou trubičkou v krčních tepnách. 

Tímto pokusem se inspiroval osobní lékař francouzského krále Ludvíka XIV. - Jean Baptiste Denys. Ten v roce 1667 poprvé převedl z krční tepny beránka přibližně dvě deci krve do těla šestnáctiletého chlapce, který se tou dobou zmítal v horečkách. Chlapec se po transfuzi skutečně uzdravil, což pro lékařství znamenalo velký průlom. 

 

Krevní vzorky
Krevní vzorky – Zdroj: Shutterstock.com

Objev krevních destiček

Faktem je, že nedostatečné znalosti lidského těla a fungování krevní transfuze znamenaly u většiny pokusů spíše hazard se zdravím a životy. Někdy se to podařilo, jindy naopak. První úspěšná transfuze z člověka na člověka proběhla až na počátku 19. století. Provedl ho britský porodník James Blundell. Nepoužil k tomu stříbrnou trubičkou, jako jeho předchůdci, ale injekční stříkačku. 

Vzhledem k tomu, že neznalost krevních skupin mohla vést k rozpadu červených krvinek, byly Blundellovy další pokusy už méně úspěšné. Ani jeho následovníci na tom nebyli lépe. Teprve po roce 1900 přišel rakouský lékař Karl Landsteiner s objevem krevních skupin. U nás se stejným objevem přišel Jan Jesenský. Tzv. Imunologické bezpečnosti transfuzí dosáhl až objev Rh-faktoru, který učinil již zmíněný rakouský lékař Landsteiner. 

 

Zdroj:

Epocha, 12/2023, str. 10.

 

Krevní transfuze zachraňuje životy. Cesta k ní vedla ale velmi trnitá

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!