Nejpoužívanější chemická složka, která se dnes používá do repelentů kvůli odpuzování komárů, se jmenuje diethyltoluamid neboli DEET. Jeho ochranná funkce na kůži ale vydrží jen okolo čtyř až osmi hodin, což není mnoho. Proto se vědci z kalifornské univerzity rozhodli vytvořit repelent, jehož účinek by byl nesrovnatelně delší. A byli úspěšní. V testech na myších vydržel jejich repelent 11 dní.
Speciálně upravené bakterie
Na pomoc si vzali geneticky upravené bakterie. Konkrétně šlo o druhy Staphylococcus epidermidis a Corynebacterium amycolatum, které se běžně vyskytují na povrchu kůže a produkují kyselinu mléčnou. Jak se totiž zdá, právě tato látka komáry nesmírně přitahuje. Zmíněné bakterie vědci upravili tak, aby kyselinu vůbec nevyráběly.
Aby si svůj výzkum ověřili v praxi, přenesli na část laboratorních myší neupravenou bakterii a na část upravenou. Zatímco první skupinka komáry náramně zajímala, u druhé se zájem dotěrného hmyzu snížil o 64,4 %. Efekt se dostavil až po třech dnech, ale vydržel nepřerušeně 11 dní.
Dlouhotrvající řešení
Účinnost biologického repelentu je tedy nižší než u DEET, u kterého se uvádí rozmezí 90–100 %, nicméně jeho účinky trvají mnohem déle, je odolnější, netoxický, bez jakéhokoliv zápachu a jeho výroba podstatně levnější. Výzkum však ještě není u konce, nyní vědci zjišťují, zda je možné geneticky upravené bakterie aplikovat i na člověka tak, aby přebily účinky původního typu.
Pokud by se jim to podařilo, znamenalo by to průlom v boji proti komárům a nebezpečným nemocem, které přenášejí. Malárie, horečka dengue, zika, žlutá zimnice a další choroby přenášené tímto neoblíbeným hmyzem si zejména v Africe a Asii jen za posledních několik let vyžádaly zdraví i životy desítek milionů lidí.
Zdroje:
Nová zbraň proti komárům? Seznamte se s genetickým repelentem
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!