Falešní farmáři a skupování zemědělské půdy

V posledních letech výrazně stoupl zájem o zemědělskou půdu. Nemají ho na svědomí jen zemědělci, ale převážně spekulanti. Půdu od vlastníků kupují pod nejrůznějšími záminkami, a následně ji pak nabízejí zemědělcům, kteří na ní třeba už dlouhá léta hospodaří. Buď si ji můžou pronajmout, anebo koupit, ovšem za násobně vyšší cenu, než za ni zaplatili spekulanti.

Levně nakoupit a draho prodat. Podle našeho právního řádu se nejedná o podvod. Na konkrétním případě si ukážeme, jak takový obchod může probíhat.

Paní Věra, učitelka v důchodu, našla před časem ve schránce dopis od jistého zemědělského fondu. Začínal hezky:

“Vážená paní,

Dovolte, abychom se představili. Jsme farmáři, kteří mají zájem, aby česká půda zůstala v Čechách. Chceme na ní hospodařit. Z katastru nemovitostí jsme se dozvěděli, že vlastníte…..”

Paní Věra se nad nabídkou vážně zamyslela. Vlastně ani nevěděla, kolik tisíc metrů polí a luk vlastní. Část pozemků zdědila po rodičích, část vyběhal v restitucích syn, i když mu neustále opakovala, že si jen přidělají starosti. Souhlasila pod podmínkou, že se o vše bude starat. Nakonec byla ráda, že má k důchodu nějakou tu korunu z pronájmu od družstva.

Jenže syn před dvěma lety náhle zemřel. Od té doby proseděla několik večerů nad hromadou papírů. Loni jí ještě peníze z pronájmu přišly automaticky. Letos se na ni družstvo obrátilo s novou smlouvou. Dokonce nabízeli výhodnější podmínky.

Zavolala na uvedené telefonní číslo. Zástupce jednatele jí sdělil, že mají obavy, aby pozemky neprodala spekulantům. Čas, který si nechala na rozmyšlenou, se protáhl až do chvíle, kdy našla v poště zmíněnou nabídku.

Měla možnost získat najednou stopadesát tisíc, což byl oproti pěti tisícům ročně za pronájem od družstva velký rozdíl. Už se viděla na vysněné poznávací dovolené, pak si vzpomněla na slib družstvu. Obratem jim zavolala, a nestačila se divit.

“Paní Věro, nejste první, kdo nám volá. Ti lidé oslovují všechny vlastníky. Někteří už prodali, a vypověděli nám pachotvní smlouvu. Když jsme jim pak řekli, kolik by bývali dostali za pozemky od nás, bylo na druhém konci linky dlouhé ticho.

Proč jsme všem výkup nenabídli rovnou? Není to v našich finančních možnostech.

Pokud na to vyloženě nespěcháte, do týdne se vám ozve jednatel s nabídkou.”

Paní Věra poděkovala a zavěsila. Mnohem raději by pozemky přenechala jim. Léta na nich hospodaří, jsou k ní slušní, platí řádně a včas. Nemusí se starat ani o daně. Vše za ni zařídí. Ale stopadesát tisíc mít nebo nemít…

V pondělí dopoledne, když už se chytala přistoupit na nabídku “farmářů,” ozval se jednatel. Znovu se zeptal, kolik jí slíbili. Zopakovala nabídku.

 Chvíli bylo slyšet jen tiché cvakání kalkulačky.

“Paní Věro, víte, že vám nabízejí 5 korun za metr?!”

“Nevím,” odpověděla bezelstně. “Je to málo?”

“Skutečná cena je kolem osmnácti korun. Pokud byste měla zájem, mohli bychom si dovolit dát vám deset.”

“To znamená, že bych od vás dostala třista tisíc?”

“Ano. A veškeré formality bychom vyřídili za vás.”

Paní Věra souhlasila. Byla jednou z mnoha vlastníků půdy, oslovených nejrůznějšími fondy, které se tváří jako farmáři, chovatelé skotu, pěstitelé pšenice…

Ve skutečnosti jim jde o jediné: Vydělat.

Vybírají si zejména starší lidi, pro které je každá koruna dobrá. Využívají jejich neznalosti i pohodlnosti.

Z tisíců obálek, které rozešlou, se nakonec zrealizuje jen malé procento obchodů. I to však stačí na milionové zisky. Zemědělskou půdu pak buď nabízejí se ziskem zpátky zemědělcům, nebo se snaží iniciovat změny územního plánu a využít pozemky pro výstavbu.

Nechtějí na nich stavět, stejně jako nemají v úmyslu na vykoupených pozemcích hospodařit. Chtějí investované peníze co nejlépe zhodnotit.

Dá se předpokládat, že takových spekulantů bude stále více. Příležitostí mají dost, vždyť zemědělská půda zabírá polovinu rozlohy ČR. Banky totiž peníze prakticky nezhodnocují. Pozemky jsou, byly a budou jistota. Neztrácejí hodnotu ani v době krize, kdy majitelé předražených bytů zapláčou.

Naštěstí ubývá lidí, kteří se nechají zlákat k prodeji pozemků zdánlivě velkou sumou. Nejen proto, že nabídka rozpočítaná na metry vychází často směšně. Finanční gramotnost Čechů stoupá, i když pomaleji, než by s ohledem na nejrůznější spekulanty bylo potřebné.

A co vy, setkali jste se s podobnou “výhodnou” nabídkou?