Rusko loni ekonomicky předběhlo Itálii, té šlape na paty Írán

Itálii se příliš nedaří

Itálie je jedna ze tří „velkých“ zemí Evropské unie, podle počtu obyvatel se řadí na třetí místo po Německu a Francii. A hned u tohoto údaje – počtu obyvatel – nalezneme první důvod toho, proč ekonomika této země stagnuje, či dokonce klesá. Populace Itálie dosáhla sice hodnoty úctyhodných 50 milionů už v roce 1960, ale od té doby stoupala pouze pomalu. Vrcholu dosáhla v roce 2014 na hodnotě 60,3 milionu a od té doby klesá. Dnes je Italů a Italek 58,8 milionu. Takže logicky, s klesající populací musíte produkovat efektivněji, než se stabilní či rostoucí, abyste dosáhli stejného výkonu. Dalším důvodem je astronomický státní dluh, který dosáhl 150 procent ročního HDP, což je dokonce vyšší hodnota, než mají Spojené státy americké. V EU je na tomto ukazateli hůře už jen Řecko. Itálii těžce postihla také epidemie Covid-19, která u ní začala na našem kontinentu jako první a ekonomice zasadila zdrcující ránu. Pro tuto zemi je také typická častá změna vlád, která stabilitě neprospívá. Přesto v Itálii dodnes existují velké ekonomické giganty, jako je automobilka Fiat, banka mezinárodního významu Unicredit, či výrobce letadel Leonardo. Země má také jedinečné postavení v gastronomii, hudbě, křesťanství a italský jazyk je po angličtině, alespoň u nás, nejvíce viditelný. Přesto její HDP meziročně poklesl z 2,1 v roce 2021 na loňskou hodnotu 1,99 bilionu USD*.

Panorama města Milano - zdroj: shutterstock.com

Rusko k překvapení mnohých západních analytiků posílilo

Data Mezinárodního měnového fondu říkají, že ekonomika nejrozlehlejší země světa meziročně vyrostla z 1,78 na 2,13 bilionu USD. Loni tedy dosáhla přibližně o 7 procent většího výkonu, než italská. Jak je to možné? Státní dluh Rusku nijak nevadí, protože dosahuje pouhých 17 procent HDP. V minulém roce sice odešlo mnoho západních firem z ruského trhu, ale nikoliv všechny. Přesto, v polovině roku 2022 poklesla například výroba automobilů o neuvěřitelných 96 procent a prakticky se zastavila. Ovšem továrny, kde se vyráběly západní značky, s radostí nahradily čínské a také místní. Došlo k obnovení značky Moskvič, i když auto, které sjíždí z linky je téměř stoprocentně čínské a celkový počet vyráběných vozidel zdaleka nedosáhl úrovně roku 2021. Rusko také přesměrovalo prodej svých energetických surovin na asijský trh. To jsou však jen operativní změny. Co se týče dlouhodobých změn, ruský stát například vybudoval závod na výrobu Helia, tedy něco, kde dříve dominovaly pouze Spojené státy. Za 8 let západních sankcí vznikla vlastní produkce potravin a z dovozce zemědělských produktů se stal vývozce. U Vladivostoku je nová loděnice, která vyrábí tankery až do tonáže 114 tisíc tun. Rosatom je nejúspěšnější stavitel atomových elektráren na světě a aktuálně se vyvíjí první „čistý“ reaktor Brest-300. Ani ruská měna na tom není tak zle, před rokem prezident USA Biden předpokládal, že americký dolar bude za 200 rublů, nicméně jeho hodnota se stále drží mezi 70-80 rubly za USD.

Je tedy vidět, že se Rusové snaží a budují ekonomiku odspodu. Nicméně, 2,13 bilionu USD není na tak lidnatý národ stále nic moc a v přepočtu na obyvatele je to jen poloviční hodnota, než u Itálie. Že se však dá obejít bez západních technologií, se Rusko mohlo přesvědčit u Íránu, který sankcemi trpí podstatně delší dobu.

Írán má překvapivě jedenáctou nejsilnější světovou ekonomiku

O této zemi se v České republice příliš neví. Je to však potomek slavné Persie, jejíž název se zde přestal používat až v roce 1935. Írán má dnes 86 milionů obyvatel a výkon ekonomiky vyrostl z 1,59 bilionu USD v roce 2021 na 1,97 loňských. To ho posunulo na jedenáctou příčku světových ekonomik, za desátou Itálii a deváté Rusko. Země se naučila vyrábět širokou škálu produktů včetně automobilů, zbraní a dokonce i kosmických raket. Z vlastního kosmodromu je dnes Írán schopen vysílat na oběžnou dráhu družice pomocí vlastních nosičů. Poslední dobou se mu však daří také spolupracovat s okolními zeměmi, které se postupně vymaňují z vlivu USA a nedodržují americké sankce. Místní vláda je poměrně kritická k USA a dokonce nedávno íránská armáda raketami bombardovala americké okupační základny v Sýrii. Írán nedávno obnovil diplomatické styky se svým dřívějším hlavním rivalem Saúdskou Arábií a otevřel v ní ambasádu. Pokud vezmeme v potaz přepočet HDP na obyvatele, tedy jakési měřítko životní úrovně v zemi, islámská republika Írán by na tom nebyla nejhůře ani mezi zeměmi Evropské unie. Chudší jsou obyvatelé Řecka, nebo opěvovaného „baltského tygra“ Lotyšska. Navíc má Írán potenciál růstu z důvodu rozbíhající se spolupráce s okolními zeměmi, bohatých nalezišť nerostných surovin a rychle stoupajícímu počtu obyvatel. Uvidíme, co přinese nejen těmto třem zemím v ekonomice aktuální rok 2023.