Wycoller: Vítejte v nejstrašidelnější vsi v Anglii

Wycoller je stará zemědělská a tkalcovská malá ves ležící nedaleko Colne na hranici hrabství Lancashire a Yorkshire. Název této vísky má zřejmě původ ve starém anglosaském slovu „Wic-Alr“. Tento pojem se dá přeložit jako Mléčná forma mezi olšemi. V roce 1948 zde místní nadšenci založili skupinu s názvem Přátelé Wycolleru. Skupina se postarala o obnovu historické obce a nynější památkové rezervace. Díky Přátelům Wycolleru se obec do dnešních dob dochovala takřka v původní podobě. Ze sousední vsi Laneshaw Bridge můžete do Wycolleru po pěkně upravené stezce.

Snad nejvýznamnější památkou vísky Wycoller jsou ruiny někdejšího panského sídla Wycoller Hall. Jako menší zámeček nechal své sídlo postavit v roce 1590 Pierse Hartley. V roce 1720 se zde usadil rod Cunliffe, který stavbu získal díky sňatku. O svůj domov šlechtický rod přišel kvůli dluhům a od zmíněného roku žil tedy ve Wycolleru. Rod Cunliffe byl poněkud rozmařilý. Příslušník tohoto roku jménem HenryOwen Cunliffe měl snad až chorobnou vášeň pro sporty a zvláště pak pro hazardní hry. Protože si chtěl vzít zámožnou ženu, nechal provádět rozsáhlé stavební práce v obci. Nejenom, že si Henry bohatou nevěstu nenašel, kvůli svému hýřivému způsobu života přišel o všechen svůj majetek. Jeho nepřímí potomci pak zdědili jenom jeho dluhy. Jiní vzdálení příbuzní, Oldhamovi, nechali Wycoller Hall pomalu pustnout. Až do konce 19. století však neměl Wycoller Hall ještě podobu zříceniny.

Dnes na místě někdejšího honosného sídla najdeme romantickou zříceninu. Při pohledu na malebné ruiny se mohou připomenout staré místní pověsti. Jedna z nich nás zavede do druhé poloviny 17. století. Pověst vypráví o krutém šlechtici jménem Simon Cunliff. Ten se velmi rád bavil při štvanicích. Většinou na ně vyrážel sám, pouze se svými psy. Jednoho dne prý šlechtic pronásledoval lišku až k Wycoller Hall. Liška vběhla do budovy a ukryla se pod postelí v ložnici manželky Cunliffa. Simon do ložnice vtrhl a paní strachy vykřikla. Byla velmi vyděšená a ze šoku zemřela. Od této chvíle prý vždy jednou za rok, a pokaždé za bouřlivého dne, projíždí přízrak jezdce na koni po Soumarském mostě k Wycoller Hall. Někteří lidé tu prý již spatřili i přízrak ženy oblečené v dobovém kostýmu.

Dalším slavným strašidlem Wycolleru je černá Bess. Jedná se o zavražděnou manželku jednoho z příslušníků rodu Cunliffe. Ten jeden čas odcestoval do západní Indie. Tam si vzal za ženu černošku a po čase se s ní vracel do Anglie. Během plavby mu však došlo, že sňatek byl zřejmě chybou a svou manželku hodil během plavby do moře. Od té doby ho však její duch pronásledoval i v jeho vlasti. A v obci Wycoller se zjevuje dodnes.

Wycoller Hall se má prý objevit v díle slavné anglické spisovatelky Charlotte Brontëové. Wycoller Hall je údajně inspirací, podle které vytvořila spisovatelka ve svém románu Jana Eyrová malé sídlo pana Rochestera. V knize má však sídlo název Ferndean Manor. V závěru knihy právě zde bydlel slepý milenec Jany Eyrové. Spisovatelka Charlote Brontëová žila nedaleko obce Wycoller a moc dobře znala místní tajemné příběhy a pověsti. V době jejího života však sídlo ještě stálo, i když se již rozpadalo.

V souvislosti se slavnou spisovatelkou si můžeme všimnout zvláštní náhody. Jedna místní šlechtična jménem Elizabeth Cunliffe si v manželství vzala jméno Eyrová. Nikdo však dodnes neví, zda o šlechtičně spisovatelka věděla, když psala román o Janě Eyrové. Pravděpodobně bylo pro Charlotte Brontëovou inspirací příjmení Eyrová, které se objevilo ve šlechtické rodině z Nort Lees Hall v Peak Districtu. Sem se spisovatelka vydala na výlet a našla tu předobraz zámku Thornfield.

Ve vísce Wycoller si každý jistě všimne i půvabných starobylých kamenných můstků vedoucích přes říčku Wycoller Beck. Snad nejkrásnějším z těchto mostů je Soumarský most (neboli Packhorse Bridge). Ten najdeme nedaleko Wycoller Hall. Místní lidé mají pro tento most ještě jeden název, a to Sallyin most. A podle jaké Sally že dostal most název? Jistá Sally Owenová byla matkou Henryho Owena Cunliffa, posledního majitele zdejšího panství. Historie Soumarského mostu sahá až do 13. století. Od této doby změnil několikrát podobu, a to hlavně kvůli potřebným rekonstrukcím z důvodu ničivých povodní.

Dalšími půvabnými mosty jsou Panský, Tkalcovský a Druidský most. Tyto mosty byly postaveny koncem 18. či na počátku 19. století. Jmenované mosty patří pod tzv. typ clapper bridge. Tento pojem má základ v anglosaském slově cleaca, které vyjadřuje přemostění kamenů brodu, nebo z latinského pojmu claperius či keltského clapus, což se překládá jako seskupení a hromada kamení. Tento typ mostů se měl stavět již v pravěku, většina mostů však pochází až z dob středověku. Na jednom z mostů ve vsi Wycoller v roce 1912 zemřela nešťastnou náhodou dcera místního zemědělce.

Nejstarší most najdeme sice mimo centrum Wycolleru, ale rozhodně stojí za návštěvu. Říká se mu Clam Bridge a je tvořen jedinou pískovcovou deskou, která má v sobě malé otvory po zábradlí. Most byl zničen dne 19. května 1989 povodní po dlouhotrvajících přívalových deštích. Poté byl Clam Bridge opraven, ovšem záplava v srpnu roku 1990 ho zničila úplně. O rok později byla na místě starého mostu postavena jeho věrná kopie.