Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: Shutterstock

Zámky, na které se zapomíná

Při putování za českými zámky většina turistů navštíví Lednici, Hlubokou nebo třeba Konopiště – notoricky známé památky. Ovšem v České republice rozhodně stojí za návštěvu i historické památky, kde nepotkáte davy turistů.

Benešov nad Ploučnicí

Jedná se o unikátní stavbu ve stylu saské renesance, která je v našich zemích jediná svého druhu. Benešov nad Ploučnicí najdeme v Ústeckém kraji, asi 7 kilometrů jihovýchodním směrem od města Děčína. Zámecký komplex tvoří Horní a Dolní zámek a je takřka celý zachován do dnešní doby ve své původní renesanční podobě, čímž je v České republice unikátní.

Saská renesance se do oblasti severních Čech dostala zhruba před 500 lety se šlechtickým rodem Salhausenů. Tento rod pocházel z Míšně, odkud však musel odejít poté, co podpořil Lutherovo učení, a odsoudila ho katolická církev.

Zámek jistě stojí za návštěvu. V letních měsících zde navíc probíhají oblíbené noční prohlídky s doprovodným programem.

Horšovský Týn

Hrad a zámek Horšovský Týn se nachází v západních Čechách, asi 10 kilometrů severním směrem od Domažlic. V první polovině 13. století zde byl vystavěn biskupský hrad, který však roku 1547 vyhořel. Tehdy se ho ujal Jan mladší Popel z Lobkovic, který ho nechal přebudovat v renesančním stylu.

V zámku dnes mimo jiné můžete navštívit expozici o hraběnce Mitsuko. Jednalo se o japonskou šlechtičnu, která se provdala za rakousko-uherského hraběte a diplomata Heinricha Coudenhove-Kalergi. Tento manželský pár obýval nedaleký zámek Poběžovice.

Za návštěvu jistě stojí i zámecký park. Zde se nachází vůbec nejstarší loretánská kaple v České republice a největší sýpka v západních Čechách. V samotném městě pak ještě můžete zamířit na 38 metrů vysokou vyhlídkovou věž při kostele sv. Petra a Pavla, nebo na pštrosí farmu. Také okolí města je jako stvořené pro výlety.

Dačice

V Dačicích, městě kostkového cukru, stojí empírový zámek. Ten zde byl vybudován v 16. století korutanským šlechtickým rodem Krajířů z Krajku. Svou dnešní podobu získal zámek ve 30. letech 19. století, kdy ho přestavěl vídeňský architekt jménem Karl Schleps. Tehdy zámek patřil šlechtickému rodu Dahlbergů. Schodiště, které zde nechal vídeňský architekt vybudovat, patří mezi ty nejkrásnější ukázky klasicistního slohu u nás.

Zámecké interiéry svědčí o tom, jakým způsobem žila šlechta v 19. století. Zaujme vás jistě také zdejší rozsáhlá knihovna a reprezentační sály.

Ve městě si jistě všimnete velké, z kamene vytesané kostky cukru. Ta před kostelem sv. Vavřince připomíná její první vyrobení v roce 1843, ke kterému došlo právě v Dačicích.

Kratochvíle

Nedaleko jihočeských Netolic stojí renesanční vodní zámek Kratochvíle. V kraji bažin nechali zámek postavit mocní Rožmberkové, a to na místě bývalé vodní tvrze Jakuba Krčína. Tento zámecký komplex je v České republice unikátem.

Zámek byl vybudován ve stylu renesanční patrové vily, kterou obklopuje park. Název Kratochvíle dal svému sídlu již jeho první majitel – Vilém z Rožmberka. Tomuto šlechtici měl zámek sloužit především k odpočinku, tedy jako letohrádek.

Nedaleko Kratochvíle leží Holašovice, obec, která je se svými stavbami ve stylu selského baroka zapsána na seznam UNESCO.

Manětín

Na Plzeňsku najdete zámek Manětín, národní kulturní památku. O jeho vystavění s přepychovým vybavením se zasloužila hrabata z rodu Lažanských. Unikátní je zejména fresková výzdoba, ale také velké množství uměleckých děl a bohaté vybavení interiérů. Lažanští představovali pokrokovou šlechtu a byli významní mecenáši umění. Malebné městečko Manětín je také známé pod označením „barokní perla západních Čech“.

 

Náměšť nad Oslavou

Renesanční zámek v Náměšti nad Oslavou v kraji Vysočina byl postaven na místě bývalého gotického hradu jako sídlo Žerotínů.  Zlatou dobu zámku i města představovalo působení nejvyššího kancléře Království českého Bedřicha Viléma Haugwitze roku 1752. Tehdy bylo město centrem hudby. Rod Haugwitzů pak zámek vlastnil až do konce druhé světové války. Tehdy ho ztratil na základě Benešových dekretů. Právě prezident Beneš si později zámek v Náměšti nad Oslavou zvolil za své letní sídlo.

 

Slatiňany

Nedaleko Chrudimi v Pardubickém kraji se nachází zámek Slatiňany. S ním je spojen příběh klisny Kincsem, která vyhrála všech 54 nejnáročnějších dostihů, kterých se zúčastnila. Této koní hrdince je ve Slatiňanech věnována expozice, která je součástí hipologického muzea v zámku.

V 19. století nechal u zámku vybudovat František Josef Auersperg vůbec nejmodernější hřebčín v tehdejší rakousko-uherské monarchii. Koním zde byla zajištěna nadstandardní péče. Součástí zámeckého komplexu je kromě hřebčína také rozlehlý anglický park a obora s muflony a jeleny.

Velké Losiny

Zámek Velké Losiny v Olomouckém kraji je spojen s čarodějnickými procesy na Šumpersku. Renesanční stavba zaujme svou architekturou, arkádami a původním mobiliářem. Stále se o zámku však hovoří zejména v souvislosti s čarodějnickými procesy, které zde probíhaly v letech 1678 až 1692. Ty byly inspirací pro známou knihu Kladivo na čarodějnice a stejnojmenný film. Na tehdejším losinském panství mocných Žerotínů hony na čarodějnice odstartoval krutý a sadistický inkvizitor František Boblig z Edelstadtu. Ve městě najdete i termální lázně, ruční papírnu a muzeum papíru. S čarodějnickými procesy vás seznámí naučná stezka vedoucí ze Šumperka přes Velké Losiny a Jeseník až do Polské Nysy.

Zámky, na které se zapomíná

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!