Po stopách Židů v Boskovicích

Uzavřené židovské ghetto se v Boskovicích objevilo až v roce 1727. Jeho pozůstatky zde můžete najít dodnes.

První zmínka o Židech v Boskovicích pochází z 1. poloviny 14. století. Početnější komunita Židů se zde vytvořila v 16. století. Svůj podíl na tom měl i panovník Ladislav, který nechal v roce 1454 vyhnat Židy z královských měst. Židovské město v Boskovicích se postupně rozrůstala a stalo se největším na celé Moravě. Nejvíce obyvatel zde žilo v roce 1857, a to 1800.

Během období první republiky se počet Židů v Boskovicích snížil – žilo jich zde pouhých 400. Druhá světová válka s sebou přinesla odsunutí místní židovské komunity do koncentračních táborů, kde bohužel většina Židů našla smrt. Po válce v Boskovicích dožilo 14 Židů. Židovskou čtvrť dnes připomíná celkem dvacet pět stavebních památek a další objekty. Boskovické ghetto je jednou z nejzachovalejších židovských památek v České republice.

Do židovské části v Boskovicích se můžete vydat s průvodcem. S každým domem se pojí nějaký příběh. V minulosti zde bydleli a působili významní učenci, rabíni. Žil zde například i mág a astrolog Erik Jan Hanussen, který se stal bohužel věštcem Adolfa Hitlera. To nakonec Hannusena stálo život. Další významnou osobností boskovického židovského ghetta byl německy píšící spisovatel Hermann Ungar.

Židovské město je protkáno úzkými uličkami, domy jsou na sebe nalepené. Najdete zde i tzv. kondominia – o jeden dům se muselo dělit několik majitelů. Většina stavení se dochovalo v empírovém stylu.

Na některých staveních můžete spatřit mezuzu. Jedná se o schránku, která obsahuje text z tóry. Před vstupem do domu se Židé vždy mezuzy dotkli, následně si políbili prsty a tak projevili tóře úctu. Tento rituál také symbolizoval, že se Židé hodlají v domě dobře chovat. Při odchodu z domu se dotýkali schránky znovu. Svitek s textem ve schránce byl ochraňován, kontroloval ho i vzdělaný písař.

Do dnešní doby se dochovala pouze jedna vstupní brána do ghetta, a to v Plačkově ulici. Tato brána pochází z roku 1753, tehdy se na každou noc zavírala. Zároveň oddělovala svět židovský od toho křesťanského.

Dům čp. 5 byl postaven ve stejném stylu jako místí zámek, čehož si jistě na první pohled všimnete. K nejstarším domům ghetta patří dům čp. 25. K nejkrásnějším stavením pak patří dům čp. 10 – má nepravidelný půdorys a je k němu připojen půlkruhový přístavek, apsida. Dům čp. 14 byl vždy židovským hostincem a zároveň centrem společenského života. Umístěn zde byl taneční a divadelní sál a kasino.

V ulici U Templu můžete spatřit jedinou zachovalou a přístupnou mikvi na Moravě. Roku 2005 prošla rekonstrukcí a byla zpřístupněna veřejnosti.

Vůbec nejvýznamnější je synagoga maior. Roku 1639 ji postavil italský architekt Sylvestr Fiota. Na konci 17. století byla synagoga rozšířena. Vnitřní výzdoba vznikla ve 2. polovině 17. století a na počátku století následujícího. Údajně se jedná o nejucelenější výzdobu synagogy v našich zemích.

Pod boskovickým Hradským kopcem se rozléhá židovský hřbitov, který se řadí mezi ty nejrozsáhlejší v České republice.