MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Velký problém představují zejména asijské jazyky. Ty jsou stavěny na zcela odlišných principech než jazyky evropské, zároveň mají jiné znakové sady. Velmi složitá je třeba japonština, kterou hovoří 130 milionů lidí na světě. Japonština zahrnuje hned několik zdvořilostních úrovní, její písmo představují jedny z nejsložitějších „živých“ znaků na světě. Japonci používají přejaté znaky z čínštiny, hláskovou abecedu hiragana a hláskovou abecedu katakana. V Japonsku však také dnes nezřídka narazíte i na latinku. Zvláštností japonštiny je fakt, že nemá množné číslo takové, jaké ho známe z evropských jazyků. Tvary slov jsou upravovány různými koncovkami, přidávány jsou párová upřesnění nebo konkrétní číslovky.

Starším a velice složitým jazykovým systémem je čínština. Tento jazyk má celou řadu obtížných dialektů. Důraz je pak kladen zejména na výslovnost a intonaci. Čínština dále není flexibilním, tedy ohebným jazykem. Slova tedy Číňané vyslovují vždy stejně a nemění koncovky, což je oproti češtině snadnější. Čínštinu prý plynně ovládá asi 1,2 miliard populace.

K nejobtížnějším jazykům na světě patří také další asijský jazyk – tibetština. Tento jazyk ovládá zhruba šest milionů populace a jeho strašákem je zejména dialekt, kterých má celou řadu. Tibetštinu můžete zaslechnout v Číně, Nepálu, Indii a Bhútánu. Dodnes nebyla vlastně ustálena její spisovná forma, tu zastupuje nejužívanější dialekt – ze Lhasy.

Po asijských jazycích je nejsložitější čeština, následuje další evropský jazyk – maďarština. Tímto jazykem hovoří samozřejmě obyvatelé Maďarska, dále pak část obyvatelstva Slovenska, Srbska, Rumunska a Ukrajiny. Plynně maďarštinu ovládá 13 a půl milionů světové populace. Do dnešní doby v tomto jazyce přežily tzv. spřežky, které u nás nechal zrušit už Jan Hus. Kromě spřežek má maďarština i diakritiku. Oříšek představuje také výslovnost.

Velmi složitým jazykem je také finština. Zatímco čeština má „pouhých“ sedm pádů, ve finštině jich je hned patnáct. Velký problém představuje celkově finská gramatika, nenarazíte zde například na budoucí čas. Místo předložek a zájmen pak Finové používají přípony slov, což má mnohdy za následek vznik velmi dlouhých slov. Jenom pro srovnání – v češtině je nejdelším slovem nejneobhospodařovávatelnějšími, ve finštině slovo Epäjärjestelmällisyydellistyttämättömyydellänsäkäänköhän.

Problémy způsobuje také řečtina, a to hlavně kvůli složitému přízvuku. Pokud přízvuk špatně umístíte, můžete tak změnit i význam slova.