Legendární Orient Express

Píše se druhá polovina 19. století. Tehdy chicagský tesař jménem George Pullman (1831 – 1897) cestoval nočním vlakem do New Yorku. Za celou noc ve vymrzlém a špinavém vagónu se mu nepodařilo usnout. Tato nepříjemná a probdělá noc ho inspirovala ke konstrukci komfortních vagonů, které se měly podobat kajutám luxusních parníků. Když jeden z Pullmanových vagonů navštívil roku 1872 mladý Belgičan Georges Nagelmackers (1845 – 1905), byl nadšený. V roce 1876 založil Mezinárodní společnost lůžkových vozů – La Compagnie Internationale des Wagons-Lits. Ta se stala dodavatelem luxusních jídelních a spacích vagonů pro celou řadu evropských železnic. V roce 1883 se majitel společnosti rozhodl, že se osamostatní a zároveň se stal autorem komfortního a přepychového vlaku. Tato luxusní souprava poprvé vyjela na koleje dne 5. června 1833 z Východního nádraží v Paříži. Vlak tehdy dostal název Express d´Orient a jel z Paříže do Vídně. Po čtyřech měsících byla jeho cesta prodloužena východním směrem, do rumunského města Giurgiu.

Dne 4. října 1833 z pařížského Východního nádraží vyjel Express d´Orient se čtyřiceti cestujícími na palubě, které osobně pozval Georges Nagelmackers. Vlak se skládal ze dvou luxusních spacích vozů, přepychového jídelního vozu s kuřáckým salonkem, zavazadlového vagonu a vozu pro personál. Cestující tehdy dovezl do Giurgia, kde je čekal přestup na trajekt. Do černomořského přístavu Varna museli jet obyčejným vlakem, a to dlouhých sedm hodin. Konečnou stanicí byl Istanbul, kam je dopravil rakouský parník Lloyd. Nagelmackers sklidil za svou myšlenku prvního transkontinentálního expresu úspěch. Jeho vozy postupem času začaly jezdit po kolejích v celé Evropě.

V roce 1888 dostaly vozy ještě luxusnější podobu – byly vybaveny sametovými záclonami, plyšovým čalouněním nábytku a dalšími přepychovými doplňky. V červnu o rok později tento expres poprvé vyjel z Paříže a dorazil až do Istanbulu bez jediného přestupu. V jednotlivých zemích, kterými vlak projížděl, pak mohli cestující ochutnat místní jídla a vidět folklórní vystoupení.

Od roku 1891 nese luxusní vlak název Orient Express. V tomto roce vlak na Balkáně přepadli bandité a jako rukojmí si vzali pět cestujících. Ti byli propuštěni až po zaplacení výkupného ve výši 120 tisíc liber. Ani další rok nebyl pro Orient Express zrovna šťastný. Na jeho palubě řádila epidemie cholery.

Až do vypuknutí první světové války sklízel Orient Express slávu. Jeho služeb využívali vládní kurýři, diplomaté i šlechtici. Tehdy se začalo říkat, že Orient Express je „vlak králů a král vlaků“. Postupem času jezdil vlak i do Milána, Terstu a Benátek. Slávu expresu zastaví až první světová válka.

Po skončení celosvětového konfliktu opět Orient Express vyjel znovu na koleje. Cesta z Paříže do Istanbulu nyní trvala 56 hodin (dříve to bylo 69 a půl hodiny). Cestující si však ve vlaku stále mohli užít tři noci v luxusu.

Roku 1929 měl expres neuvěřitelné pětidenní zpoždění, a to kvůli silné sněhové vánici. Vlak musel čekat na Balkáně, až se spoušť přežene. Ovšem bulvární tisk v celé Evropě plnily zprávy o tom, jak cestující cestu málem nepřežili a museli dokonce lovit divou zvěř, aby vůbec něco jedli. Tato událost rovněž inspirovala svanou spisovatelku Agathu Christie k napsání detektivky s názvem Vražda v Orient Expressu. Známá autorka detektivních příběhů jezdila sama často luxusním vlakem v letech 1926 až 1932, když cestovala do Persie.

Slávu Orient Expressu podruhé přerušila válka, tentokrát druhá světová. Některé přepychové vozy se tehdy navždy ztratily. Roku 1947 expres znovu vyjíždí, ovšem ve značně omezeném stavu. Navíc se zhoršila i jeho pověst – měl převážet špiony a pašeráky mezi evropským Západem a Východem. Dne 19. května 1977 dorazil Orient Express naposledy do Istanbulu. Poté se jeho konečnou stanicí stala Budapešť. V roce 2002 došlo ke změně jména na Euro Night a vlak začal jezdit trasu z Paříže do Vídně. Roku 2009 opustil vlak koleje nadobro. Ovšem dnes můžete v jízdních řádech narazit na pozůstatky legendárního expresu, který se jmenuje Venice Simplon-Orient-Express. Tvoří ho historické přepychové vozy a čas od času vyjíždí z Londýna do Benátek.