Chřiby - mystické pohoří Slovanů, kde nejspíš leží také hrob sv. Metoděje

V první polovině 6. století se Slované dostávají do krajiny středního Pomoraví, kde zakládají svá sídla a postupně přecházejí z pohanského vyznání ke křesťanství. Transformace, která trvala více jak tři sta let, dala vzniknout také první rané formě státu západních Slovanů - Velkomoravské říši.

Chřiby jako strategické místo pro trvalé osídlení

O prvních obyvatelích tohoto místa příliš mnoho informací nemáme. Přišli k nám nejspíše počátkem 6. století a ke svému usazení vyhledávali blízkost vodních toků a klimaticky výhodné a úrodné regiony, což právě tato oblast jednoznačně splňovala. Zde si postavili první neopevněné osady o několika domech uspořádaných do kruhu a věnovali se převážně zemědělství. Archeologické nálezy připomínají jejich kultovní místa na řadě velkomoravských hradišť: Zahloubené kruhové objekty s palisádovou ohradou a centrem, kde stál pohanský idol - nejspíš sám Perun. Z jejich běžného života je známo, že vyznávali řadu vyšších bohů i nižších bůžků, v jejich čele stál mocný Svarog, pán a tvůrce všeho, následován Svarožicem, Perunem či Velesem. Tehdejší Slované toužili žít v souladu s přírodou, kterou uctívali a vzdávali jí hold různými rituály, z nich nejznámější je asi pohanská slavnost Slunovratu.

První moravští Slované - Moravané a jejich cesta ke křesťanské víře

O názvu Moravané se zmiňují až v roce 822 Letopisy království Franků, v souvislosti s počínajícím pokřesťanštěním, na jehož počátcích stál pasovský biskup. Mluvíme o době, ve které vznikají nad Dunajem dvě samostatná knížectví, v jejichž čele stojí velkomoravský kníže Mojmír a nitranský Pribina. Ten byl však později Mojmírem vyhnán a obě knížectví byla sloučena, zanedlouho byl také z politických důvodů nahrazen Mojmír knížetem Rostislavem. Ten si moc dobře uvědomoval tehdejší zranitelnost stále ještě spíše pohansky zaměřeného knížectví.

Věděl, že je třeba jeho lidu objasnit a vysvětlit význam křesťanství, a tak se obrátil na Byzanc s prosbou o zaslání vhodného biskupa či učitele, který by jeho lidem v jejich jazyku vyložil pravou křesťanskou víru. Roku 863 přichází tedy z Byzancie věrozvěsti Konstantin a Metoděj, kteří po Jantarové stezce dorazí na Velkou Moravu. Předpokládá se, že se nejprve usídlili na hradisku u Milkulčic a později se přemístili do Veligradu. Knížecí dvorec Veligrad však nesouvisí s dnešním Velehradem a o jeho umístění se dodnes vedou dohady. V úvahu připadají tři místa, na kterých se rozkládala nejdůležitější slovanská hradiska a kde byly nalezeny četné archeologické vykopávky. Jde o Staré Město u Uherského Hradiště, Pohansko u Břeclavi a Mikulčice.

Pokud dnes zavítáte k nedaleké zřícenině hradu Cimburk, objevíte také pískovcové skalisko známé jako Kazatelna. Toto místo mělo podle pověsti sloužit právě jako kazatelna moravskému arcibiskupovi Metodějovi, který zde měl krásný rozhled přes údolí řeky Kyjovky na protější hřeben Chřibů.

Dohady kolem domnělého Metodějova hrobu

Roku 885 moravský věrozvěst a biskup Metoděj na Moravě zemřel a byl zde i pohřben. Citujme slova ze staroslověnské církevní legendy, která uvádí, že "ve velkém chrámu moravském po levé straně ve stěně za oltářem sv. Bohorodičky". Místo jeho posledního odpočinku je sice poměrně přesně popsáno, drobným detailem však zůstává, že netušíme, o jaký kostel se jedná. Jeho hrob hledali historici, faráři i jiní nadšenci a nejčastěji pátrali v blízkosti hradiska sv. Klimenta, kde uprostřed valů z velkomoravské doby stály zříceniny svatoklimentského kostelíka, nebo v místě zvaném Na hrobech. Velkou senzaci vzbudila lidová jasnovidka Klementina Maštalířová, která tvrdila, že ji oslovil sám biskup Metoděj a sdělil jí pravdu o tom, kde se jeho místo posledního odpočinku nachází. Prosadila si výkopové práce právě na zmíněných Hrobech, a všechny udivila, když se zde opravdu v hloubce pěti metrů našel Metodějův náhrobek s nápisem a rytinou myrty. Kosterní pozůstatky však chyběly a později se ukázalo, že i náhrobek je zfalšovaný. Od té doby bylo nalezeno několik dalších možných Metodějových hrobů, některé dokonce s lidskými ostatky, avšak důkazy o jejich pravdivosti jsou nejasné a místo posledního Metodějova odpočinku tak zůstává stále neobjasněno...