MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Mexico se stalo naší druhou volbou exotické destinace po malebném Zanzibaru, a ačkoliv se před naším odjezdem začaly hromadit odstrašující zprávy o stále větším počtu českých turistů nevpuštěných do Mexika a jejich následné deportaci do ČR, my měli pro strach uděláno. Řádně jsem si nastudovali podmínky pro vstup do Mexika na stránkách ministerstva zahraničí a vybaveni všemi potřebnými dokumenty přeloženými do španělštiny jsme 10. března přistáli v odpoledních hodinách v Cancúnu.

Na celnici se nic mimořádného nekonalo, po našich známých chtěli vidět jen zpáteční letenku. Drobná potíž nastala až v půjčovně aut. Zde jsme podcenili situaci a nebyli vybaveni kreditní kartou, kterou si běžně nechávají v rezervaci. Museli jsme tedy sáhnout hlouběji do kapsy a k ceně půjčovného si připlatit i kompletní pojištění, což vycházelo téměř jako samotné půjčení auta. Náladu nám to však nezkazilo a s nadšením se vydáváme do našeho prvního ubytování - městečka Puerto Morelos.

Příjemný hotýlek na pláži, stylový bazén a zahradní posezení, ve kterém vám dělají společnost přes den vyhřívající se leguáni a v noci vačice – co víc si přát. Snad jen trochu méně sargassa neboli řas, které již několik let sužují mexické pláže. Ač se místní neustále snaží naplavené řasy odklízet, v některých místech je situace natolik tristní, že se turisté do moře ani nedostanou. To však není náš případ, hned první den máme štěstí na čistou a upraveno pláž, a proto se hned po ránu vrháme s nadšením na první šnorchlování vybaveni pet lahví s nadrobeným pečivem pro krmení ryb. Netrvalo dlouho a pastva pro oči mohla začít – hejna ryb různých barev a velikostí kolem nás víří a tancují tak, že se jich můžeme i dotýkat. Když k tomu  přičteme pozorování murény, rejnoků i obřích tuňáků, na které jsme narazili hned zkraje, zjišťujeme, že zdejší podmořský svět má opravdu co nabídnout.

Ač jsme původně plánovali den po příletu jen odpočívat a užívat si místních pláží či příjemného bazénu, večer nás to táhne za dalším poznáním. Jedeme proto navštívit zdejší známé letovisko Playa del Carmen, které je charakteristické svým nočním životem a nikdy nekončící zábavou. O tom se můžeme zanedlouho přesvědčit na vlastní oči – ulice přeplněné lidmi, bary i restauracemi, kakofonie různých hlasů, hudebních stylů i pouličních umělců vyvolávají pocit, že se nacházíte uvnitř včelího úlu. Vydáváme se proto do jedné z krajních uliček, kde poprvé ochutnáváme pravé mexické tacos – tradiční mexické jídlo, jehož základem je menší tortilla plněná různými druhy směsí a mas. K pokrmu dostanete také rozličné omáčky a přílohy, kterými si vlastní tacos dochutíte, a je jen na vás, na jak ostrou či pálivou chuť si troufnete. Po chutné večeři uléháme ke spánku a těšíme se na zítřejší objevování mayských památek.

Archeologická zóna v Tulumu byla jednou z nejlépe hodnocených, navíc ji máme jen hodinku cesty od našeho ubytování. Při příjezdu odoláváme náporu místních naháněčů a zprostředkovatelů různých nabídek na odvoz k památkám a vyrážíme k nim pěšky, což nám nezabere ani 10 minut. Pozůstatky mayského opevněného města, které leží na 12metrovém útesu přímo u blankytně modrých vod Karibského moře jsou opravu impozantní. Obdivujeme různé druhy chrámů a dalších dobových staveb, na jejichž pozůstatcích se vyhřívají majestátní leguání, i úchvatné výhledy na azurové moře, jehož břehy jsou však i zde bohužel poznamenány obávaným sargassem.

Další zajímavostí, kterou rozhodně nemůžete při návštěvě Mexika vynechat, je koupání ve zdejších cenotách. Jeskynní zatopené tůně vznikly provalením původního stropu a jsou rozsety po celém poloostrově. Je jen na vás, zda zvolíte cenoty pod širým nebem či podzemní cenoty plné krápníků a netopýrů, ve kterých si budete připadat jako v pohádkové jeskyni. Naše první cenote se jmenovala La Noira a dostali jsme na ni tip od místního chlapíka, díky kterému jsme si její návštěvu skvěle užili se vším všudy.

Po 4 dnech se přesouváme trajektem na ostrov Cozumel, kde bylo obtížnější sehnat ubytování u pláže, a proto míříme do centra hlavního města San Miguel de Cozumel. Zde se stáváme součástí nikdy nekončícího mumraje lidí, skútrů, aut i dalších dopravních prostředků. A protože chaotické proplétání městskými ulicemi není nic pro nás, hned ráno sedáme do auta a míříme k moři, abychom navštívili místní pláže.

Naše první zastávka je u delfinária, kde z boční strany pozorujeme jednu z hlavních turistických atrakcí – koupání a plavání s delfíny. Ještě před odletem jsme také plánovali zúčastnit se této kratochvíle, když však na vlastní oči vidíme, o jak masovou záležitost se jedná a jak vše probíhá organizovaně a s cílem z vás vytáhnout co nejvíce peněz, raději se spokojíme jen s pohledem na skákající delfíny a jedeme za dalším dobrodružstvím.

K tomu nejzajímavější, co jsme na ostrově navštívili, patří bezesporu přírodní park Punta Sur. Vstupné je 317 mexických pesos a v ceně máme zároveň cca hodinovou projížďku na loďce po jezeře krokodýlů, kde za doprovodu místního průvodce pozorujeme zdejší faunu i flóru. Kromě krokodýlů vidíme různé druhy volavek, plameňáky i orly lovící ryby přímo před námi, plavba loďkou po jezeře plném mangrovníků se tak stane skvělým zážitkem. Součástí rezervace jsou také krásné pláže s křišťálovou vodou, které jsou díky své výhodné poloze zcela bez vln i bez řas.

Zkoušíme šnorchlovat, ale je třeba plavat poměrně daleko od břehu, než se před námi otevřou krásy podmořského světa. Dominantou parku je maják, na který se dá vystoupat po točitých schodech a který nabízí přímo dechberoucí výhledy. V jeho útrobách najdete vše o historii ostrova i muzeum tequily, kde rozhodně doporučujeme ochutnat legendární margaritu.

Jako vášniví pozorovatelé světa pod hladinou jsme se snažili doptat, kde se na ostrově dá vidět to nejzajímavější. Byla nám doporučena oblast Playa Uvas, což se ukázalo jako skvělá volba. Poprvé jsme měli tu čest potkat exotického rejnoka s názvem síba skvrnitá, jehož délka i s ocasem dosahuje úctyhodných 5 metrů. Pod hladinou se nachází také části původního mola a proděravělé zvonovité nádoby obrostlé korály, mezi kterými se proplétají rozličné rybky i další mořští živočichové. Pro nás zkrátka pastva pro oči a místo, které jsme opouštěli jen velmi neradi.

Naší poslední zastávkou se stalo městečko Progreso, úplně na druhé straně Yukatánu. Cesta k němu i s přepravou trajektem z ostrova trvala skoro celý den, ale zpříjemnili jsme si ji osvěžující koupačkou v cenote Secreto Maya (tip od Čechů z FB skupiny). Nejedná se sice o cenotu krápníkového typu, zato se nachází uprostřed džungle a táhnou se do ní liány a kořenové systémy okolních stromů, což jí dodává až magický vzhled. Koupání bylo osvěžující a velmi příjemné i z důvodu, že jsme měli celou cenotu jen pro sebe. Kromě jednodenní zastávky na vykoupání je možné se v areálu cenoty i ubytovat a užít si tak dokonalý relax pro tělo i pro duši.

Cestu do Progresa nám komplikuje déšť a také stavba místního vlakového koridoru, který má již brzy posloužit turistům pro cestování po nejznámějších mayských památkách a proti kterému se vedou rozsáhlé spory související s devastací přírody i památek. Pohled na tuny vykáceného pralesa byl opravdu smutný a není divu, že řada lidí vidí spíše negativa tohoto projektu. Míjíme Valladolid i Meridu a v podvečerních hodinách přijíždíme do oblasti Progreso, kde naše putování na poslední čtyři dny zakončíme.

V Progresu stíháme ještě pozorování plameňáků a pelikánů, návštěvu dalšího mayského městečka a výlet do eko parku za nosály a mývaly. Trochu nás tu zklamalo moře, které je kvůli větru dost rozbouřené a rozvířené, naštěstí však máme u ubytování k dispozici příjemný bazén, takže se můžeme ochladit dle libosti.

Na mexické putování rozhodně 14 dní nestačí, přesto si však myslím, že jsme z každého dne vytěžili maximum a rozhodně máme vytipovaná další místa, která by stála za návštěvu. Mexiko totiž nabízí tolik rozmanitostí jak do přírodních krás, historických památek, podmořského zkoumání i výtečné gastronomie. Tak snad ještě bude příležitost poslechnout si typické Hola amigos!

Zdroj: autorský článek