Kam jít, až nás vyžene voda

V Holandsku a dalších geograficky nepříliš bytelně položených zemích už bijí na poplach, jinde je ještě čas na přípravy.

Pěkná utopie
Známý architekt Vincent Callebaut přichází s řešením v podobě ekopolis, tedy svého druhu plovoucího města, které by poskytlo azyl budoucím uprchlíkům, jež z jejich domovů nevyhnaly války, nýbrž voda.

Svůj projekt nazval Lilypad, a přestože se jako správný umělec nezatěžuje technickými specifikacemi a otázkou, zda by něco takového bylo vůbec možné zkonstruovat, předkládá svou lákavou vizi.

Lilypad by měl být umělým ostrovem, který by plul po rovníkových proudech. Na pohled vypadá jako rajská zahrada, což by zdevastovanému lidstvu zřejmě mělo otevřít nové obzory a vrátit ho ke kořenům.

Pořádná nuda
Lilypad má být spojením trojice ostrovů, z nichž každý by měl podobu visutých zahrad – tak, aby se sem vešlo pokud možno co nejvíce příbytků a do každého ramene se mohlo nastěhovat až padesát tisíc lidí. Uprostřed by byla laguna, ve které je možné skladovat pitnou dešťovou vodu.

Zásadní otázkou je samozřejmě, jakým způsobem budou obyvatelé získávat nezbytnou energii. Na to Callebaut odpovídá poměrně přesvědčivě a nabízí hned několik variant.

Tou zřejmě nejjednodušší jsou solární panely, které by o pohon díky pohybu kolem rovníku neměly mít nouzi. Nesmí chybět ani větrné či přílivové elektrárny. Energie může být vyráběna také zpracováním biomasy.

Celé to působí až příliš idylicky. Ale stačí se zamyslet nad tím, co by člověk celý den na tomhle plovoucím pontonu dělal a zda by ještě kdy do pusy vzal něco jiného než mořskou rybu. A idylka zvolna mizí...