MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Jinak tu totiž nenajdete nic, na co jste zvyklí ze svých cest. Žádný z pokojů nemá okno, tudíž ani výhled, dodávka teplé vody je velmi omezena, na pokojovou službu rovnou zapomeňte, stejně jako na televizi.

A zapomeňte také na topení. Je tu zima, majitelé hotelu proto upozorňují, že se zahřejí jen ti, kdo přijedou nejdříve. Ve sprše, v níž ale rychle dochází teplá voda. Na ostatní už zbude jen chlad a studená voda z Alp.

Hosté jsou při ubytování navíc varováni, že se v případě nukleární války mohou dělit o svůj podzemní pokoj s vojáky, hasiči či záchranáři.

Všechny tyhle strasti ale přebíjí příjemná cena. Za noc se platí nějakých pět stovek korun, což je v předraženém Švýcarsku silný argument. „Méně je více, to je naše motto,“ řekl Patrick Riklin, který nezvyklý hotel provozuje spolu se svým dvojčetem Francem ve městě Sevelen.

Úřady jim využití bunkru povolily s tou podmínkou, že ho musejí udržovat neporušený a připravený k použití v případě atomového útoku na zemi. To bratři slíbili a mohli se pustit do podnikání.

Bunkr nabízí spartánské ubytování pro 54 lidí. Jediné spojení s venkovním světem představuje zrnitý obraz z televizních kamer namontovaných venku na železobetonových zdech.

Ve Švýcarsku je takových bunkrů bezpočet. Tamní úřady měly nařízeno mít k dispozici protiatomový bunkr během dlouhých let studené války. Podobné zařízení v případě katastrofy si stavěli i vlastníci soukromých domů. Nyní se tyhle bunkry často mění na vinné sklípky či na miniaturní houbové farmy.

Proměna bunkru v Sevelenu v kantonu St. Gallen je ale unikátní a první svého druhu. I proto je o něj takový zájem. Pokoje jsou zamluveny na měsíc dopředu, přestože komfort je to poslední, co by tu návštěvníci mohli najít.

Těžko ale říci, jak půjdou kšefty dál, až zvědavost prvních turistů vyprchá…