Dnes se podívejme blíže na otázku, která se s pravidelností monzunových dešťů objevuje v každé internetové diskusi o Indii. Jedná se pochopitelně o věci nejprostší, což jim zabezpečuje dostatek zájmu.
Jak známo, Asie nepoužívá toaletní papír. Ostatně kdyby s tím Indie začala, do pěti let jsme na světě zcela bez stromů. Ind ovšem není žádný barbar, a tak má u každého indického záchodu (jehož rozdíl od tureckého mi unikl) kohoutek s vodou a kyblíček.
Co se v mládí naučíš…
Pravda je také taková, že zdejší trubky nejsou na papíry stavěné a ucpávaly by se. Jenže přece jenom, jsme Evropané… A co se v mládí naučíš, starého psa nové kousky a mnoho dalších a dalších pořekadel by se dalo použít… Zkrátka někdo si na kyblík zvykne, někdo ne.
Speciálně nízkonákladovým turistům pomáhá v kyblíkové variantě fakt, že role toaletního papíru vyjde i na 45 rupií. To je sice asi 22,50 Kč, ale za stejné peníze se tu dvakrát velmi slušně, skoro až opulentně, najíte. Tak co pak?
Zvyknete si na noviny?
Pokud patříte k těm, kteří mají pevně stanované hranice, nemáte na vybranou. Prostě buď obětujete ta dvě jídla, nebo se naučíte, že několikrát zmuchlané noviny změknou a poslouží stejně kvalitně. Navíc jsou pevnější a dají se trhat na daleko menší kousky a trubky zůstanou v provozu… Zkrátka a dobře, ukáže se, jak si stojíte.
Podobný, ba přímo navazující problém je pak v jižních indických proveniencích s jídlem. Jí se zásadně rukama. Zde přichází k řeči pravidlo pravé ruky. Ta je na jídlo. Levou Indové řeší předchozí situace.
Když ovšem vidíte, jak si místní plácají z rýže s trochu hustší polévkou mazlavé koule, jak rýže prokluzuje mezi prsty a jak to vypadá, když se onen chuchvalec nese k ústům (i když pravou rukou), možná se vám ukáže další vaše hranice.
Přiznávám, že já si koupil svoji lžíci a nosím ji, ať už jdu kamkoli…
Pro Magazín napsal z Indie Šumař.
Diskuze k článku:
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
Počet příspěvků v diskusi: 114