Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Skončil v base / foto: sxc.hu

Severní Korea, jak ji neznáte

Když americký prezident George Bush mladší před několika lety označil severokorejský režim za část „osy zla“, upřely se na tuto zemi po čase opět oči široké veřejnosti. Už po několikáte.

A zůstávají na ni upřeny, už jen proto, že Korejsko lidově demokratická republika silně koketuje s jaderným programem. A samozřejmě také proto, že nepřestává udivovat absurdita tamějších poměrů.

Je to hotový totalitární skanzen. Hlavní město Pchjongjang je relativně moderní, na první pohled je tu ale něco hodně divného. Lidé jakoby chodili jen z místa na místo, nezastavují se, nebaví se spolu, raději jen klopí oči.

Po širokých a festovních silnicích (je tu i jedna velká čtyřproudá dálnice) projede sem tam nějaké americké SUVčko (pohlaváři si je oblíbili), jehož řidič se v prakticky neexistujícím provozu může náležitě vyřádit.

Všude směšné sochy „tatíčka všech Korejců“ Kim Ir Sena (sice mrtvý, ale jakoby byl stále naživu), kterým není radno zapomenout se poklonit. A samozřejmě neskutečná propagandistická zátěž, jíž snad ani nelze nepodlehnout.

Nad touto hermeticky uzavřenou zemí bdí skelné oko Kim Čong-Ila, což je podle všeho notorický alkoholik a také milovník všeho západního, co obyčejným lidem tak rád zakazuje. Má prý sbírku luxusních automobilů západních značek a moc rád sleduje hollywoodské bijáky.

Obří pěstitel ovoce

Rádi se zakousnete do čerstvého ovoce? Vězte, že klidně může být ze Severní Koreje. Tato země je desátým největším exportérem právě čerstvého ovoce, jako jsou mandarinky, nektarinky, broskve nebo hrušky. Dvanácté místo pak zemi patří v produkci zeleniny. Vše se samozřejmě vyváží, a tak není divu, že tu v devadesátých letech vypukl hladomor s následkem dvou milionů mrtvých.

Vzdělaní lidé

Pokud si představujete Severokorejce s naprosto vymytými mozky, máte pravdu jen zčásti. Propaganda jistě zanechala své stopy, ale na druhou stranu – míra gramotnosti je tu na úrovni Spojených států amerických, Velké Británie nebo třeba České republiky. 99% lidí umí číst, psát a něco spočítat.

Náruživý golfista

Kim Čong-Il prý výborně hraje golf. Kdo by to byl řekl. Vždyť drtivá většina Severokorejců ani neví, že takový sport existuje. Kim je ale samozřejmě jiná liga – jeho narození a vzestup prý předpověděli ptáčci, duha a zářivé hvězdy. Na jeho konto je připisováno také autorství řady muzikálů a oper. S velkou pravděpodobností je ale napsal někdo jiný.

Zajímavý filmový průmysl
O tom, že je Kim obřím fandou západních filmů, jsme se již zmínili. Když však požádal své režiséry, aby pro něj natočili nějaký takový pěkný film, byl výsledkem pravděpodobně zklamán. Základy severokorejského filmového průmyslu byly totiž položeny velmi obskurně, a to unesením známého jihokorejského režiséra a jeho ženy. Právě oni dostali ten nelehký úkol, udělat z KLDR filmovou velmoc. Naštěstí se jim za pár let podařilo utéct.

Dědic miluje Erica Claptona
Také Kim Čong-il se jednou bude muset poroučet do říše mýtů. Někteří odborníci ostatně soudí, že už tam nějakou dobu je a režim to akorát nechce přiznat. Každopádně se schyluje k boji o následnictví mezi třemi syny. Že by některý z nich režim uvolnil, toť bláhové se domnívat. Vojenská junta by to pravděpodobně nepřipustila. Ale přece jen, sedmadvacetiletý Kim Jong-chul, milovník Erica Claptona, by s tím trochu hnout mohl.

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 64