Ostrov věčného jara – Madeira

Na ostrově nazývaném Perla Atlantiku se můžete vydat ve stopách slavných osobností, ať již jde o rakouskou císařovnu Sissi, G. B. Shawa nebo Winstona Churchilla… Madeira už od dob objevitelských námořních výprav patří Portugalsku, ovšem paradoxně leží blíže k břehům Afriky, a to pouze 545 km od marockého pobřeží. Od portugalského Lisabonu dělí Madeiru téměř 978 km Atlantického oceánu. Blízko Madeiry naleznete také jen 445 km vzdálené Kanárské ostrovy, které patří ke Španělsku.

Malý ostrov Madeira – široký pouze 57 km a dlouhý dokonce jen 22 km – rozhodně představuje atraktivní místo pro vaši dovolenou nebo poznávací cestu. Byla by ovšem škoda pojmout cestu na Madeiru jen jako dovolenou u moře. Ostrov má především různorodý horský terén, který svou členitostí vzbuzuje dojem mnohem větší rozlohy. Čekají vás klikaté silničky, nádherné výhledy do krajiny i malebné vesničky v odlehlých končinách.

Mezi zvláštnosti Madeiry patří vulkanická půda a specifické klima, díky němuž se na ostrově neobyčejně daří různým druhům květin a okrasných rostlin. Právě proto si ostrov skutečně zaslouží označení „ostrov věčného jara“ – téměř celoročně je totiž doslova zaplaven květy. Nevýhodou klimatu ovlivněného sopečným charakterem ostrova je, že na ostrově častěji prší. Přestože zeměpisně Madeira leží na úrovni Casablanky a Maroka, převažuje zde mírné klima bez extrémů, takže se rozhodně nemusíte obávat příliš vysokých teplot. Naopak – pokud si pod označením „ostrov věčného jara“ představujete neustále zářící slunce, tak tomu není. Ostrov je po celý rok vystaven proměnlivé povětrnostní situaci. Charakteristické jsou především vlhké dny, díky nimž pokrývají ostrov v některých obdobích úžasné závoje květin.

Ke koupání se doporučuje spíše letní období, pokud nepatříte mezi otužilce. Velmi dobré podmínky nabízí také sousední ostrov Porto Santo, který má ale zcela odlišný ráz – je naopak pouštního charakteru a na rozdíl od hornaté a zelené Madeiry je vyprahlý. Naleznete na něm pro změnu ale krásné devět kilometrů dlouhé písečné pláže. Madeira nabízí jen oblázkové.

Vydáte-li se na Madeiře po stopách historických osobností, nesmíte vynechat zubačku z Funchalu do Monte, která je tu od roku 1893. Zubačka byla považována za zázrak průmyslové revoluce – vůz poháněný vodní parou překonával výškový rozdíl 1000 m během 29 minut. Exploze kotle v roce 1919 však zabila několik cestujících a atraktivita zubačky natolik poklesla, že v roce 1943 byla trasa zcela uzavřena. Dodnes také můžete absolvovat velice populární několikakilometrovou jízdu z kopce dolů na saních po asfaltové silnici. Na vrcholu Monte nalezl své půvabné útočiště uprostřed zahrad také císař Karel I., když se musel po první světové válce v roce 1918 vzdát trůnu. Zemřel v Monte již nemajetný na zápal plic a je pochován v poutním kostele. Narozdíl od císařovny Sissi se Karel I. na ostrově neuzdravil – rakouská císařovna připlula na ostrov koncem roku 1860, aby se zde léčila, pravděpodobně s tuberkulózou.

Kdysi byl symbolem nové epochy luxusní hotel Reid’s, kam jezdívali za zábavou a odpočinkem britské celebrity již na počátku 19. století. Po otevření hotelu Reid’s v roce 1891 bylo módou ve všech evropských kruzích strávit zimu právě na Madeiře. Učinil tak například G. B. Shaw v roce 1924, jenž se tu bavil tenisem a tancem tanga, nebo Winston Churchill v roce 1950, který přijel, aby zde maloval. Po vítězném tažení Fidela Castra v roce 1958 byl na Madeiru zahnán kubánský diktátor Fulgencio Batista a bydlel se svojí rodinou právě v Reid’s. Zajímavostí je, že režisér John Huston na Madeiře natáčel film Moby Dick s Gregorym Peckem.