Jedinečnosti stověžaté Prahy

Často jezdíme po světě a navštěvujeme jedinečné stavby nebo obdivujeme takové umění, které nemá jinde obdoby. Řada z nás ani netuší, že světové unikáty můžeme najít i v Praze. Pokud do našeho hlavního města zavítáme, obvykle ze jiným cílem než jsou tyto rarity. Obyvatelé Prahy se s nimi zase takřka každý den setkávají, ale nevěnují jim sebemenší pozornost. Jakými unikáty se tedy může naše stověžatá Praha pochlubit?

Už samotný Pražský hrad, sídlo prezidenta republiky, je světovým unikátem. Pražský hrad je totiž největším hradním komplexem na světě – na délku měří 570 metrů a je široký 130 metrů. Těmito rozměry si celý hradní areál vysloužil zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Na skále nad řekou Vltavou stálo hradiště již v 9. století, kdy odtud spravovala tehdejší stát česká knížata. Pražský hrad se stal posléze sídlem královským a v roce 1918 zde usedl do své pracovny první prezident, Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937). Dnes Pražský hrad tvoří dominantu celé Prahy a v jeho areálu můžeme vidět i gotický chrám svatého Víta, ve kterém se dříve odehrávaly slavnostní korunovace. V katedrále jsou také uloženy ostatky českých králů a královen, jako třeba Přemysla Otakara I., Karla IV. nebo Rudolfa II.

V roce 1891 mohli jet obyvatelé Prahy první tramvají, kterou konstruoval František Křižík (1847–1941). Od té doby se tyto dopravní prostředky zdokonalovaly a tramvajová síť se pomalu rozšiřovala. V roce 1927 tvořila délka tratí přes 100 kilometrů a tramvajový druh městské dopravy si oblíbilo spoustu občanů Prahy. S otevřením pražského metra roku 1974 začali Pražáci volit tento způsob dopravy a tramvaje tak přepravovaly čím dál méně cestujících. Dnes tramvaje jezdí po kolejích o celkové délce téměř 142 kilometrů a tramvajová síť se svou hustotou vyšplhala na první příčku v Evropě.

I v pražské zoologické zahradě v Tróji najdeme světový unikát – ten se zde pase v ohradě. Jedná se o chov koně Převalského, kterého ve volné přírodě už bohužel takřka nenajdeme, je na pokraji vyhubení. Na světě je už pouze kolem 300 jedinců, kteří byli do přírody vypuštěny po odchování člověkem ve snaze tento druh zachránit. Tři čtvrtiny koní Převalského, kteří dnes žijí v přírodě, mají své předky právě z pražské zoologické zahrady.

V roce 1992 byla na seznam světového kulturního dědictví připsána i městská památková rezervace v Praze. Pražská památková rezervace je se svou rozlohou 8,66 kilometrů čtverečních největší na světě. Památková rezervace v Praze byla vyhlášena v roce 1971 a dnes do ní patří Staré Město, Malá Strana, Josefov, Hradčany, Pražský hrad, Vyšehrad, Nové Město a částečně Vinohrady, Podolí, Holešovice a Smíchov. Pod ochranu spadá celkem 1 330 budov, což zahrnuje i 28 národních kulturních památek.

Nad řekou Vltavou najdeme 1110 metrů dlouhý železniční most, Negrelliho viadukt. Slavnostně otevřen byl v roce 1849 a dodnes je nejdelším železničním mostem v České republice. Do roku 1910 byl dokonce i nejdelším mostem v Evropě. Na stavbu vůbec nejstaršího mostu pro železniční dopravu v Praze dohlížel inženýr Alois Negrelli.

Vltava také protéká okolo pražského oppida Závist, které se nachází nad pražskou Zbraslaví. Opevněné hradiště na tomto místě založili již v 6. století před naším letopočtem Keltové a jeho zbytky zde najdeme dodnes. I dříve, v době bronzové, obývali místo pozdějšího oppida naši pravěcí předci. Keltské hradiště zabírá zhruba 118 hektarů půdy a bylo tak největším oppidem Keltů nejen na našem území, ale i v Evropě. Archeologové také v Závisti našli několik slovanských hrobů z 10. století našeho letopočtu.

Od roku 1926 stojí na území Prahy další světový unikát. Jedná se o Strahovský stadion, který byl postaven pro potřeby spolku Sokol a později se stal dějištěm spartakiád. Stadion zabírá plochu téměř 63 000 metrů čtverečních a diváci si mohou sednout na 50 000 míst. Díky své rozloze patří Strahov k největším stadionům na světě, dnes ale bohužel tato rarita chátrá. Zbývá nám jen doufat, že budovu nepotká stejný osud jako řadu jiných místních staveb.

Další světová rarita leží ukryta pod Prahou. V březnu roku 1899 začala ve městě fungovat potrubní pošta, která je dnes jedinou dochovanou městkou potrubní sítí na světě. Pražská potrubní pošta byla využívána ještě před dvaceti lety. V roce 2002 však část světového unikátu zničily rozsáhlé povodně. Celková délka potrubí je 55 kilometrů. V letošním roce se stal majitelem potrubní pošty podnikatel Zdeněk Zadražil, který by chtěl tuto památku opravit.