Strašidelný dům malíře Řezníčka v Praze

Do domu na pražském Karlíně se koncem 19. století nastěhoval jistý malíř Řezníček. Nějaký čas zde žil v klidu a nic ho nerušilo. Ovšem to se v roce 1890 změnilo. V noci muž zaslechl domovní zvonek, ale když došel ke dveřím a otevřel je, nikdo za nimi nestál. Řezníček si šel tehdy opět lehnout do postele s myšlenkou, že si z něj asi někdo udělal legraci. Nicméně zvonění na zvonek se opakuje i další noc, za dveřmi však opět nikdo není. Bohužel to pokračuje další večery a noci. K tomu se přidají další tajemné a nevysvětlitelné zvuky.

Jedné noci se Řezníček rozhodl problém se zvonícím zvonkem vyřešit: dá do něj dřevěnou třísku a zvonek přestane zvonit. S klidem se šel malíř uložit ke spánku, když uslyšel klepání na zvonek. Rychle se zvedl z postele a utíkal se podívat ke dveřím. Za nimi opět nikdo nestál, ale bylo vidět, jakoby nějaká neviditelná síla zvonek stlačovala, až nakonec tříska vypadla a zvonek se rozdrnčel. Po tomto hrůzném zážitku nechal Řezníček zvonek odstranit. Po několik týdnů se v domě skutečně nedělo nic neobvyklého.

Po nějakém čase však zaznamenali další nájemníci domu silné klepání na dveře, za nimiž se opět nikdo nenacházel. Toto klepání se pak objevuje noc co noc, přičemž zesiluje. Podivné klepání se začne ozývat i ze sklepa domu.

Nájemníci si toto obtěžování nechtěli nechat líbit a zavolali na pomoc strážníky. Ti se stanou svědky tajemných jevů a nepodaří se jim zjistit jejich příčinu. Prohledali jednotlivé byty i sklepy, ale na nic nepřišli. Malíř Řezníček se rozhodl z domu odstěhovat, později odešli i ostatní obyvatelé.

Co se v domě vlastně dělo? Kdo měl tajemné zvyky na svědomí? Podle některých názorů zde došlo k výskytu paranormálních jevů v souvislosti s povodní v roce 1890, během které na tomto místě zemřelo 29 rakouských vojáků.