Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Lidský mozek / foto: Shutterstock

Tajemství lidské paměti

Paměť – někdy nás zradí, ale stále ji potřebujeme k životu. Co se vlastně skrývá pod pojmem paměť?

Paměť je definována jako schopnost, kdy si naše centrální nervová soustava dokáže uchovat zkušenosti, které může člověk následně znovu prožívat. Paměť je vlastně psychickým procesem, který úzce souvisí s vědomím člověka, kde se odráží minulé prožitky a zkušenosti. Rozeznáváme několik fází paměti – osvojení si nějaké zkušenosti, její uchování a zapamatování a vybavení. Fázi uchování provází i zapomínání.

Známe několik druhů paměti. Ty základní jsou definovány podle délky uchování nějakého prožitku či nějaké zkušenosti. Jaké druhy paměti tedy existují?

Paměť senzorická

Senzorická (nebo také ultrakrátká) paměť rozhoduje o tom, zda to, co člověk viděl nebo zažil, je důležité pro zapamatování. Pokud ano, informace se uloží do krátkodobé nebo dlouhodobé paměti. Pokud se informace jeví jako nedůležitá, člověk si ji nezapamatuje.

Paměť krátkodobá

Tento druh paměti potřebujeme každý den, a to zejména pro řešení aktuálních problémů. Do krátkodobé paměti putují informace z paměti senzorické, ale i z paměti dlouhodobé, a jsou zde dále zpracovávány. V krátkodobé paměti se informace udrží asi 20 vteřin. Navíc uchovává jenom jejich omezené množství – přibližně 5 až 9. Informace z krátkodobé paměti je možno přesunout do té dlouhodobé, a to jejich opakováním.

Trénování paměti - Pexeso (autor: Matthew WMF)
Trénování paměti - Pexeso (autor: Matthew WMF) - license Wikipedia commons 3.0

Paměť střednědobá

Paměť střednědobá stojí mezi pamětí krátkodobou a dlouhodobou. Informace zde zůstávají asi 20 minut, a pokud nejsou opakovány, ztrácí se.

Paměť dlouhodobá

Oproti výše zmíněným druhům paměti nevzniká paměť dlouhodobá ve vědomí, ale v nevědomí. V dlouhodobé paměti se nacházejí všechny informace vyhodnocené jako důležité, které je možné si kdykoli vybavit. Informace se do této paměti ukládá zhruba půl hodiny. Toto ukládání je buď mechanické, kdy se něco aktivně učíme, nebo bezděčné, kdy si něco zapamatujeme, aniž bychom si to uvědomovali. Do dlouhodobé paměti jsou informace ukládány asi od čtyř let věku a následně takřka po celý život.

Paměť je dále možné dělit podle dalších kritérií. Rozeznáváme tak další druhy, jako je třeba:

Paměť mechanická

Pro mechanickou paměť je charakteristické ukládání informací díky častému opakování a učení se.

Paměť logická

Logická paměť se vyznačuje tím, že člověk při snaze zapamatovat si nějakou informaci přemýšlí a snaží se vše pochopit.

Podle podnětů, které nám pomáhají si něco zapamatovat, pak dělíme další druhy paměti:

Paměť názorná

Názorná paměť využívá k ukládání informací smyslů člověka. Zahrnuje tedy paměť čichovou, zrakovou, chuťovou, hmatovou a pohybovou. Tento druh paměti je vrozený, ovšem během života ji lze i trénovat.

Paměť slovně logická

Pro tento druh paměti je typické, že si člověk nejlépe zapamatuje slova, tedy různé pojmy, definice či myšlenky. Slovně logickou paměť uplatníme při vzdělávání.

Paměť emocionální

Jak již název napovídá, emocionální paměť spočívá ve snadnějším zapamatování citů a emocí.

Tajemství lidské paměti

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!