MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Une dringuelle

Pokud Belgičanovi řeknete dringuelle, nejspíš se mu vybaví dětství a nedělní odpoledne u prarodičů, kterým kupř. myl automobil či sekal trávník. Výraz dringuelle (f.) znamená malý obnos peněz, který belgické děti dostávají od dospělých za drobné domácí práce. Slovo samotné pochází z vlámského (holandského) drinkgeld, znamenajícího spropitné.

A tantôt

V běžné francouzštině je tento výraz považován za poněkud zastaralý. V Belgii – ale také v Kanadě – se však používá namísto obvyklého à tout à l’heure či à plus tard. À tantôt se používá při loučení a do češtiny bychom ho nejsnáze mohli přeložit jako ‚tak zatím‘ či ‚uvidíme se později‘.

Un baraki

Tomuto výrazu původem z valonštiny[1] bychom se měli raději vyhnout, je totiž poněkud pejorativní. Slovem baraki se označuje málo vzdělaný a špatně vychovaný člověk, případně jedinec, jenž se špatně vyjadřuje.

Slovo barakî znamená ve valonštině kramář.

Racuspoter

Také sloveso racuspoter je poněkud hanlivé, i když o něco méně než baraki. Pokud se jeho význam vysvětluje Francouzům, obvykle se překládá jako ‚přijít si stěžovat‘ (venir se plaindre). V češtině pro ně však máme krásné slovo žalovat.

Nikoho zřejmě nepřekvapí, že sloveso racuspoter se používá hlavně v souvislosti se žalujícími dětmi. Slovo samotné pochází z valonského racuse-potêye, které znamená referent či zpravodaj, ale také donašeč a informátor.

Un cuistax

Pokud se v Belgii dostanete na venkov, můžete si s přáteli pronajmout cuistax (m.). Za tímto podivným slovem se skrývá velocipéd se třemi či čtyřmi koly a s několika místy k sezení.

Cuistax je spojen zejména s letními měsíci a také s belgickým pobřežím, kde ho půjčují nejčastěji. Slovo je složené z pojmů cuisse (f., stehno) a taxe (f., poplatek).

Une rawette

Výraz rawette (f.) značí v belgické francouzštině malé množství. Víceméně jde o synonymum českých slov špetka a drobet. Přestože tento pojem je považován za stoprocentně belgický, setkat se s ním můžeme i v některých severofrancouzských regionech, např. v Pikardii.

Septante, octante, nonante

Závěrem jsou tu – mezi francouzskými mluvčími důvěrně známé – číslovky. Zatímco ve Francii a v Kanadě se z historických důvodů číslovky nad 70 skládají, v Belgii přetrval latinský desítkový systém. Takže zatímco ve Francii se sedmdesát řekne soixante-dix (doslova „šedesát-deset“), v Belgii se používá septante podle latinského septuaginta.

Namísto quatre-vingts („čtyři dvacítky“, tedy osmdesát) je pak octante a místo quatre-vingt-dix („čtyři dvacítky a deset“, tedy devadesát) se užívá pojmu nonante. Ve Francii bývají belgické číslovky terčem posměchu, přestože tento systém je o poznání snazší.

[1] Románský jazyk podobný francouzštině, kterým mluví část obyvatel Valonska.