MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Je to možná malinko nadsázka, ale ne zase úplně. Když se přece zamyslíme nad tímto krásným koníčkem... Je snad horší či méně důležitý než třeba sport? A stále se na nás na knihomoly pohlíží divně až podezřele, když místo polykání kilometrů na kole a následného sezení u piva a plkání o novém milenci kolegyně z práce, si raději zalezeme s knihou a ponoříme se do stránek. Automaticky jsme označovány za introverty a samotáře. I když je pravda, že mezi knihomoly asi moc extrovertů nenajdeme. Ale společnosti se určitě nevyhýbáme, jen si ji trošku jinak vybíráme.

Zkrátka sportovec popadne kolo nebo tenisovou raketu a vyrazí se potit, my milovníci knih si sedneme někam v klidu a čteme si. Prožíváme spoustu příběhů, na několik hodin či dní „vyzkoušíme“ rozličná zaměstnání a nahlédneme do exotických krajů, kam se třeba nikdy nepodíváme. A máme z toho skvělý pocit stejně jako tenista z vyhraného zápasu či zahradnice z bohaté úrody.

Vůbec nemusíme být samotáři. Rádi si posedíme v kavárně u dobrého moku. Ale asi budeme vyhledávat společnost takovou, abychom si s ní měli co říct, tudíž třeba dalšího knihomola. Ale určitě se umíme bavit i o něčem jiném než o knihách, nepodceňujte nás. Dokážeme být leckdy i vtipní.

Spoustu lidí nepochopí, že nejlepší dárek pro knihomola je kniha. Jako proč, když máme plné knihovny? Protože je prostě milujeme. Pozastavíte se snad nad tím, že má vaše kamarádka patnáctou kabelku? Miluje je, tak proč ne?

Nejvíce nás zamrzí, když náš koníček nerespektují ti nejbližší a berou ho jako něco podřadného. Jsme alergičtí na prupovídky stylu: „Já jedu na kole, alespoň dělám něco pro své zdraví. Ty jen čteš, co z toho máš?“ Máme z toho dobrý pocit stejně jako cyklista a to je pro naše zdraví rovněž pozitivní. A jistě nečteme celé dny, tudíž si užíváme i toho čerstvého vzduchu. Nejsme jen nějaký bledý přelud, který sedí v roztrhaném starém křesle a hlava mu vykukuje ze zaprášené knihy.

Jsme stejní jako vy, jen dáváme přednost knihám. Je to náš největší kůň. Tak už na nás nekoukejte tak podezřele a posměšně, když si třeba ve frontě na poště otevřeme bichličku.