Speed Racer je tu. Všichni na start!

Film, ve kterém se inspektor jmenuje Detector, nemůže být prostě jiný než geniální. I ten nejbrutálnější kritik padá v té chvíli na záda a nechává se jen blaženě drbat na břiše.

Ve znamení rychlosti
Speed Racer je vážně zvláštní film. Za pomocí nejmodernějších filmových triků se povedlo oživit animovaný seriál z šedesátých let, se vším jeho naivismem a infantilním humorem. Základní příběh je tak naivní, že vedle toho vypadá babiččina červená knihovna jako nihilistický román zatrpklého satanisty. A u proslovů občas netušíte, jestli scenáristé ujeli, nebo jestli mají být takhle uhozené schválně. Ale ať je to tak, nebo tak, obrovsky se bavíte.
Děj? Základní. Aby mladý Speed porazil zlého milionáře, který manipuluje výsledky závodů, musí vyhrát největší závod světa. A to i přesto, že se ho budou snažit všichni zničit. Naštěstí má oporu své rodiny, své lásky a své opice... a dokonce i oporu tajemného závodníka jménem Racer X.

Matrix na závodní dráze
Ovšem tenhle jednoduchý děj je vyprávěný neskutečně zábavným a nápaditým způsobem. Hned povinná vzpomínková pasáž na začátku je dynamicky prostříhána do současného dění, a tak se dva závody elegantně slévají v jeden.

Stejně tak tvůrci, bratři Wachowští (tvůrci kultovního Matrixu), parádně pracují s pozadím a překrýváním se jednotlivých dějů. Někdy jen proto, aby vdechli filmu infantilní aroma starého seriálu, někdy tím zásadně dokáží urychlit děj.

Základem Speed Racera jsou samozřejmě závody (a občas nějaký ten kung-fu souboj). A ty jsou šílené. Budete mít pocit, že jste spolykali kilo prášků na bolení hlavy, a pak si pustili finále Vesmírné odysey. Tvůrci vám naservírují barevně jásavý biják, který chvílemi vypadá jako zemětřesení ve zkušebně neonového osvětlení.

Je to film, který bude mít pozitivní vliv na všechny drogově závislé, protože žádná opiátová halucinace se Speed Racerovi nemůže vyrovnat. Kung-fu souboje prozrazují jasnou inpiraci anime – obraz se za hrdiny pokaždé rozmázne – a když dojde na závody, tak už je to ryzí šílenství. Auta sviští po barevných drahách hlavou vzhůru, skáčí ze skály na skálu, mlátí se v letu, prostě naprostá zběsilost.

Speed Racer není ani tak film jako výtvarný běs, při kterém sice chvílemi netušíte, co se na plátně děje, ale budete si připadat, jako byste seděli sami v kokpitu závodního auta a řítili se vpřed po šílených horských dráhách. Je to rozhodně zážitek, kvůli kterému stojí za to jít do kina. A výhodou je, že ani nemusíte mít řidičák.